Článek
Každý výlet má svá pravidla. Některá najdete na turistických značkách, jiná v mapách a aplikacích. A pak existují ta, která nikdo nikdy nenapsal – a přesto platí skoro vždycky.
Třeba že vytištěná mapa zůstane doma u tiskárny. Nebo že déšť nikdy nezačne u auta, ale až ve chvíli, kdy jste od něj nejdál.
1. Vytištěná mapa doma u tiskárny
Čím pečlivěji si vytisknete mapu, tím větší je šance, že zůstane doma u tiskárny nebo na lednici.
Ano, přiznávám, existují mapy i v mobilu. Ale když jedete někam, kde je víc možností, kudy se vydat, a naučných stezek, a je vás víc, potřebujete tu mapu prostě větší.
2. Vytištěné vlakové a autobusové spoje
Čím pečlivěji si vytisknete vlakové spoje a naplánujete cestu, tím větší je šance, že zůstanou doma u tiskárny nebo na lednici hned vedle mapy.
A stejně jako u map i tady máme aplikace v mobilu. Ať už IDOS nebo Můj vlak, kde si dokonce můžete koupit jízdenku s předstihem. Ale na rovinu, ne vždycky dokážete odhadnout, kdy se budete vracet. A papír je prostě papír, vidíte to tam prostě celé.
3. Nejdřív z kopce, pak do kopce
Jdete-li z kopce, neradujte se. Za chvíli půjdete zase do kopce.
A pokud si říkáte: „Tentokrát ne.“ Tak ano. Tentokrát taky.
4. To je jen kousek
Věta „To je jen kousek“ nikdy neznamená kousek.
Obvykle znamená dalších dvacet minut chůze, prudký kopec a minimálně jednu větu: „Tak já myslel, že už to bude za zatáčkou.“
5. Vybitý telefon
Telefon se nikdy nezačne vybíjet na začátku výletu.
Začne přesně ve chvíli, kdy potřebujete mapu, zjistit spoj nebo vyfotit ten jediný krásný výhled dne.
6. Chybějící pláštěnka
Pokud si vezmete pláštěnku, nebude pršet. Pokud ji necháte doma, přijde monzun.
Ať už je ráno venku sebekrásněji, neznamená to, že tak bude celý den. Proto je lepší mít tu pláštěnku vždycky.
Lepší je ji mít a nepotřebovat, než potřebovat a nemít.
7. Déšť
Déšť nikdy nezačne u auta. Začne přesně ve chvíli, když jste nejdál od něj.
A čím jste dále od auta, nádraží nebo čehokoliv, kde se můžete schovat, tím je déšť hustější. A stejně jako se zvyšuje ta vzdálenost od úkrytu, zvyšuje se šance na bouřku.
8. Výhled schovaný za stromem
Nejhezčí výhled bývá schovaný za stromem. Nebo za sloupem, křížem, cedulí… prostě za čímkoliv, co tam vůbec nemuselo být.
A když už najdete místo bez překážky, tak přesně v tu chvíli před vás někdo vstoupí.
Přimda
Tato fotografie je důkazem pravidel č. 7 a 8. Vznikla na začátku výletu na Přimdě. Stromy brání výhledu a mraky předpovídají déšť.
Nevadilo nám to. Byl konec loňského července a před námi ještě zhruba deset kilometrů. Vyrazili jsme.
Po chvíli byly mraky pryč. Jenže při návratu, asi kilometr od auta, se vrátily také. A vzduch už naznačoval, že bude bouřka. Zrychlili jsme — pokud se tedy ještě po dvanácti kilometrech v nohách dá zrychlit. Posledních dvě stě metrů jsme s tátou doběhli už v dešti.
Pro každý výlet, výšlap nebo procházku mám jedno motto. Určitě už jste ho někde slyšeli: „Cesta je cíl.“
Můžu zmoknout, zabloudit nebo zakopnout. To všechno k tomu patří.
A právě když se něco pokazí – vybitý telefon, zapomenutá mapa nebo bláto na botách – vznikají vzpomínky.
Protože po letech si člověk často nepamatuje jen krásný výhled, studánku nebo voňavou louku. Pamatuje si hlavně to, co nešlo podle plánu.
