Článek
Když se řekne Plzeň, většina lidí si vybaví pivo, Škodovku nebo katedrálu svatého Bartoloměje. Velbloud většinou mezi prvními odpověďmi nebývá. Přesto patří k městu už několik století.
Není to žádný moderní nápad ani recese. Jeho příběh sahá až do husitských válek v 15. století.
Tehdy Plzeňané při obraně města ukořistili z husitského tábora dvouhrbého velblouda. Jak se takové zvíře dostalo do střední Evropy, můžeme dnes už jen odhadovat. Pro tehdejší obyvatele ovšem muselo jít o naprosto výjimečný úlovek.
A právě proto nezůstal jen kuriozitou. Neobvyklá válečná kořist se postupně stala symbolem vítězství a připomínkou obrany města. Velbloud si tak našel cestu až do městského znaku, kde zůstal dodnes.
Možná tedy není až tak překvapivé, že se v Plzni objevuje i dnes. Jen už ho potkáváme v trochu jiných souvislostech.
Znak města Plzně.
Například relativně nová pozlacená kašna na plzeňském náměstí představuje právě velblouda – a také se tak jmenuje. I další dvě kašny, Chrtice a Anděl, vycházejí ze symbolů městského znaku. Zatímco ve znaku města najdeme chrta, na náměstí se proměnil v chrtici. I to ukazuje, že současné zásahy do veřejného prostoru nejsou jen kopií historie, ale její volnou interpretací.
Všechny tři byly spuštěny 29. července 2010.Za jejich návrhem stojí architekt Ondřej Císler a sochař Jakub Vlček. Jsou pokryté plátkovým zlatem a jejich nádoby jsou vyrobeny z černé žuly. Vodu chrlí od jara do podzimu.
Stejně jako jiná moderní díla ve veřejném prostoru i ony rozdělily veřejnost na dvě skupiny. Jedni je považují za prvek, který historické náměstí spíše narušuje, druzí je přijali jako zajímavé oživení. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, jedno je jisté – všechny tři nějakým způsobem odkazují na Plzeň.
Občas se z nich ovšem stává i neoficiální koupelna. To se může prodražit – za koupel hrozí pokuta až 10 000 korun. A sprchový gel ani houba v ceně opravdu nejsou. Takže se rozhodně k tomu nenechte zlákat, lepší je zůstat jen u pohledu. 🙂
Kašna Velbloud na plzeňském Náměstí Republiky
Pokud byste čekali, že velbloud zůstane jen ve znaku a na náměstí, byli byste vedle. Další se v Plzni objevil poměrně nedávno. Na začátku února 2024 přibyla u výpadovky na Karlovy Vary kovová velbloudice v životní velikosti, která vítá řidiče přijíždějící do města. A pozornost vzbudila téměř okamžitě. Ukázalo se totiž, že i několik století po husitských válkách dokáže velbloud v Plzni vyvolat překvapivě silné emoce.
Stejně jako se chrt ze znaku na náměstí proměnil v chrtici, i tady se z velblouda stala velbloudice. Byla vytvořena na zakázku pro nové centrum S1 Center a vznikla ve známé Kovozoo ve Starém Městě na Moravě. Zajímavostí je, že přibližně 70 % jejího obsahu tvoří kovový odpad. Za zmínku stojí i její rozměry. Měří úctyhodných 3,6 metru na výšku a 4,7 metru na délku, přičemž její váha se blíží jedné tuně. Autorem této kovové krásky je umělecký kovář Jakub Vaňhara.
Hlava Velbloudice
Samotná socha nevyvolala pozornost jen svou velikostí. Na sociálních sítích se rychle objevily komentáře lidí, kteří nechápali, proč má Plzeň u silnice zrovna velblouda. Někteří navrhovali česká zvířata, jiní v tom viděli úplně jiné věci. Ukázalo se ovšem něco mnohem zajímavějšího – že řada lidí vůbec netuší, co má jejich vlastní město ve znaku.
Zdá se, že velbloud v Plzni nezůstal jen ve znaku. Objevoval se na historických kachlích, dlaždicích i dalších předmětech. A i když první vyobrazení prý připomínalo spíš koně se dvěma hrby než skutečného velblouda, jedno je jisté – v Plzni zdomácněl už dávno.
Ať už ho potkáte na náměstí, u kruhové objezdu nebo třeba jinde, připomíná jednu zvláštní věc - některé symboly přežijí války, staletí i internetové debaty.
Zdroje:
