Článek
O Budapešti jsem vlastně slýchával jen samá pozitiva a jsem milovník guláše, langošů, budapešťské pomazánky, takže jsme vyrazili. Jediná drobnost, která mě znervózňovala, byla má neschopnost najít nějaký jednoduchý klíč pro rychlý přepočet HUF-CZK, abych věděl, zda je něco drahého, či ne. Informace, že jedna koruna je 15,60 HUF vám bez kalkulačky v hlavě, nebo mobilu nijak zvlášť nepomůže, když si chcete koupit lahev vína, která stojí třeba 1.885 HUF.
No tak, honem, kolik je to v CZK? Nevíte, co…
Budapešť na mě působí jako třetí sestra Prahy a Vídně a vlastně i historicky je to tak naprosto v pořádku, Určitě má i své nehezké periferie, ale kdo by tam chodil, když širší centrum je vzdušné a relativně čisté.
Protože bylo sychravo, dopřáli jsme si aktivně druhé nejslavnější lázně, Gellért fürdö, které jsou z roku 1917. Voda v bazénech se pohybuje mezi 35–40 °C, a kromě léčebných účinků vás uchvátí i prostředí v nádherných secesních místnostech. Je to trošku podobné, jako kdybyste si šli zaplavat do horké vody do Obecního domu. Kolotoč, pardon Budapest Eye, je také fajn, stejně jako tržnice Nagyvásárcsarnok, různé guláše, řetězové mosty apod. ale největší dojem na nás udělal ruinový bar Szimpla Kert. O čem koncept je? Skupina mladých nadšenců viděla příležitost v místech, která byla odsouzena k zániku a rozhodli se v původních prostorách rozjet undergroundový bar. Místo vyčistili, ale nijak nerenovovali, ani se nesnažili zchátralost budovy, jakkoliv maskovat. Exteriéru těchto „barů v ruinách“ odpovídá i vnitřní vybavení, které často pochází ze skládek, vetešnictví a blešího trhu. V roce 2002 takto vznikl první „bar v ruinách“ pod názvem Szimpla a odstartoval tak nový trend. Tento alternativní a bohémský koncept se setkal s takovým nadšením a úspěchem, že dnes je jich v Budapešti 20…
My jsme zašli původně na jednoho panáka. Nevím, jestli je to věkem, ale v ruinovém baru jsem se cítil mnohem lépe a uvolněněji než v pražských lokálech, jakými jsou, TretersBar, Xoxo, Duplex apod. Dobré pití, výborní DJové, bezprostřední atmosféra…
A ráno na snídani do vyhlášeného Cirkusz Café na skvělé vejce Benedikt a espresso Martini. Co si přát víc?
Prostě Budapešť se povedla a zkazky opravdu nekecaly. Umím si představit pařbu v Budapešti s dobrými přáteli. Jo, abych nezapomněl, po návratu ze Simpla jsem v posteli snědl 30 cm čabajku a bylo mi celou noc špatně, ale do Budapešti se určitě jeďte podívat!
A nikdy nezvoňte na Horvátha, že u něj máte kufr
