Kdo pomůže, když už na péči nestačíte sami?

Domácí péče. Většina lidí si představí zdravotní sestru, která přijde aplikovat injekci nebo převázat ránu. Ve skutečnosti je však domácí péče mnohem širší službou, která propojuje zdravotní, sociální i paliativní podporu a pomáhá nejen pacientům, ale často i jejich rodinám.

Ve chvíli, kdy se člověk po hospitalizaci vrací domů, kdy přibývají zdravotní komplikace nebo když se rodina ocitne v náročné životní situaci, bývá orientace v systému péče složitá. Právě tehdy se ukazuje význam organizací, které dokážou nabídnout komplexní podporu.

Podle odborníků se mnoho rodin začne o dostupné služby zajímat až ve chvíli, kdy jsou fyzické i psychické síly pečujících téměř vyčerpány.

Domácí zdravotní péče umožňuje pacientům zůstat ve svém přirozeném prostředí a přitom získávat odbornou zdravotnickou pomoc.

Zdravotní sestry mohou zajišťovat například:

Mnoha lidem umožňuje domácí zdravotní péče vyhnout se opakovaným hospitalizacím a zachovat si větší míru samostatnosti.

Nemoc nebo vysoký věk však nepřinášejí pouze zdravotní obtíže.

Často vznikají problémy s běžnými denními činnostmi, které si zdravý člověk ani neuvědomuje. Pomoc může být potřebná při osobní hygieně, oblékání, přípravě stravy, nákupech, dopravě k lékaři nebo při vyřizování úředních záležitostí.

Důležitou součástí sociálních služeb je také poradenství. Rodiny často potřebují pomoci s orientací v systému dávek, příspěvku na péči, kompenzačních pomůcek nebo navazujících služeb.

Blíží se období letních dovolených a s ním i otázka, kterou si každoročně kladou tisíce rodin: kdo se postará o našeho blízkého, když potřebujeme na několik dní odjet nebo si od péče alespoň na chvíli odpočinout?

Dlouhodobá péče o seniora nebo nemocného člena rodiny bývá fyzicky i psychicky náročná. Pečující často věnují svému blízkému většinu času a vlastní potřeby odsouvají na druhou kolej. Právě proto existují odlehčovací služby, jejichž cílem je pečujícím na určitou dobu ulevit.

Odlehčovací služba může mít různou podobu. Někdy pracovníci docházejí přímo do domácnosti, jindy je možné zajistit krátkodobý pobyt klienta v zařízení sociálních služeb. Rodina tak získá čas na odpočinek, vyřízení osobních záležitostí nebo například na dovolenou.

Období letních dovolených bývá pro poskytovatele domácí a sociální péče každoročně obdobím zvýšeného zájmu. Rodiny řeší, jak skloubit péči o své blízké s plánovaným odpočinkem, a často teprve tehdy zjišťují, že existují služby, které mohou péči na přechodnou dobu převzít nebo významně pomoci s jejím zajištěním.

Mnoho pečujících má pocit, že požádat o pomoc znamená selhání. Opak je však pravdou. Aby mohl člověk dlouhodobě pomáhat druhým, musí pečovat také sám o sebe. Využití odlehčovacích služeb proto není projevem slabosti, ale zodpovědného přístupu k péči.

Mnoho lidí se o možnostech domácí péče začne zajímat až ve chvíli, kdy je situace skutečně akutní. Přitom pomoc je často dostupná dříve, než si rodiny myslí.

Prvním krokem může být kontaktování:

Důležité je nebát se požádat o radu včas. Včasné zapojení odborníků může výrazně usnadnit péči nejen pacientovi, ale i jeho blízkým.

Zvláštní oblastí je paliativní péče, která bývá veřejností často nesprávně chápána.

Paliativní péče neznamená rezignaci na léčbu. Jejím cílem je především zmírnění utrpení, zachování důstojnosti a co nejlepší kvality života člověka se závažným nebo nevyléčitelným onemocněním.

Pomoc se přitom netýká pouze samotného pacienta, ale také jeho rodiny a blízkých. Součástí bývá:

Mnoho lidí si přeje strávit závěr života doma mezi svými nejbližšími. Díky rozvoji domácí paliativní péče je dnes toto přání často možné naplnit.

Jedním z poskytovatelů těchto služeb je také Domácí péče Jitřenka, která propojuje domácí zdravotní péči, sociální služby a podporu v oblasti paliativní péče. Jejím cílem je umožnit klientům zůstat co nejdéle v domácím prostředí a současně zajistit odbornou podporu nejen jim, ale také jejich rodinám a pečujícím osobám.

Péče tak nekončí u zdravotního výkonu. Součástí pomoci bývá také sociální poradenství, pomoc s orientací v systému služeb, podpora pečujících nebo doprovázení rodin v náročných životních situacích.

S jakými problémy se rodiny potýkají nejčastěji? Kde jsou největší slabiny systému a na jakou pomoc lidé často zapomínají?

Odpovědi často nejsou tak složité, jak se na první pohled zdá. Největším problémem bývá spíše nedostatek informací a obava požádat o pomoc.

Při přípravě článku jsem si znovu uvědomil, jak často se rodiny dostávají do náročné situace bez dostatku informací. Právě proto jsem se rozhodl oslovit odborníky z praxe.

Domácí péče není jen zdravotní výkon. Je to také schopnost vidět člověka v jeho přirozeném prostředí, poznat jeho rodinu a pochopit problémy, které během krátké hospitalizace často zůstávají skryté. Právě to zmiňuje zdravotní sestra Gabriela Sghaier, která po letech práce na Multioborové jednotce intenzivní péče v Sokolově přešla do domácí péče.

„Často vidíme, jakou úlevu pacientům přinese možnost zůstat doma. Nemusí složitě cestovat do zdravotnického zařízení kvůli převazu nebo běžnému ošetření a mohou být ve známém prostředí mezi svými blízkými,“ říká Gabriela Sghaier.

O zkušenosti z každodenní praxe jsem požádal také Věru Chrudimskou, manažerku kvality a rozvoje zdravotně sociální služby Domácí péče Jitřenka, která se dlouhodobě věnuje podpoře klientů a jejich rodin v oblasti domácí, sociální i paliativní péče.

S jakými problémy se na vás lidé a jejich rodiny obracejí nejčastěji?

„Často jde o obavy, že péči doma nezvládnou sami. Rodiny řeší nejen zdravotní stav svého blízkého, ale také psychickou zátěž, únavu a nejistotu, jak péči správně nastavit.“

Které služby jsou dnes podle vašich zkušeností nejvíce poptávané a kde naopak vidíte jejich nedostatek?

„Velký zájem je především o domácí zdravotní péči, osobní asistenci a odlehčovací služby. Nedostatek kapacit však vnímáme prakticky všude – ve větších městech i v menších obcích. Stále více lidí potřebuje pomoc v domácím prostředí a služby často nestačí pokrýt rostoucí poptávku.“

Co bývá pro rodiny nejtěžší ve chvíli, kdy péče přechází z nemocnice do domácího prostředí?

„Rodiny mají často strach z odpovědnosti a obávají se, aby něco neudělaly špatně. Náročné bývá také skloubit péči o blízkého s běžným životem, zaměstnáním a vlastní rodinou.“

Existuje pomoc nebo služba, na kterou mají lidé nárok, ale často o ní vůbec nevědí?

„Ano, velmi často lidé netuší, že mohou využít domácí zdravotní péči hrazenou zdravotní pojišťovnou. Někdy o této možnosti nejsou informováni ani při propuštění z nemocnice nebo od svého lékaře. Mnoho rodin také neví o možnosti získat příspěvek na péči nebo příspěvek na bydlení, a proto si o ně vůbec nezažádají. Často lidé neznají ani nárok na inkontinenční pomůcky či nutriční podporu. Přitom právě tyto formy pomoci mohou výrazně ulevit klientům i jejich blízkým.“

Jakou radu byste dala člověku, který se ze dne na den ocitne v roli pečujícího?

„Aby na to nezůstával sám a nebál se obrátit na odborníky. Důležité je přijmout pomoc okolí a myslet také na vlastní odpočinek. Jen člověk, který má dostatek sil, může dlouhodobě dobře pečovat o druhé.“

Co byste si přála, aby veřejnost lépe chápala o zdravotní, sociální a paliativní péči?

„Že požádat o pomoc není ostuda. A že domácí i paliativní péče mohou lidem přinést větší klid, důstojnost a možnost zůstat co nejdéle doma mezi svými blízkými.“

Co je podle vás při domácí péči nejdůležitější?

„Nejdůležitější jsou důvěra, komunikace, empatie a pocit bezpečí. Velmi důležitý je také respekt ke každé rodině a k prostředí, do kterého jako zdravotníci nebo pečující přicházíme. Když rodina ví, že na péči není sama a má vedle sebe podporu i pochopení, zvládá celou situaci mnohem lépe a s větším klidem.“

Jak velkou roli hraje v péči lidský přístup a empatie?

„Obrovskou. Rodiny nás jako zdravotníky a pečovatele pouštějí velmi blízko do svého soukromí a často i do velmi citlivých životních situací, protože pečujeme o jejich blízkého člověka. Nejde proto jen o odbornou péči, ale také o respekt, pochopení, podporu a obyčejný lidský přístup. Právě ten bývá pro klienty i jejich rodiny často stejně důležitý jako samotná zdravotní pomoc.“

Co vás na této práci nejvíce naplňuje?

„Pocit, že naše práce má skutečný smysl. I když je péče psychicky i fyzicky náročná a často vyčerpávající, největší odměnou je pro nás chvíle, kdy vidíme úlevu klientů a jejich rodin. Když od nich zazní poděkování nebo pochvala, je to pro nás obrovské povzbuzení a dodává nám energii do další práce. Máme pocit, že lidem vracíme sílu, klid a jistotu, že na svou situaci nejsou sami.“

Ať už jde o zdravotní sestry, sociální pracovníky, pečovatele, lékaře nebo rodinné příslušníky, kvalitní domácí péče stojí na spolupráci. Čím dříve rodina vyhledá pomoc, tím větší je šance, že se podaří nastavit podporu tak, aby byla dlouhodobě zvládnutelná pro všechny zúčastněné.

Péče o blízkého člověka patří k nejnáročnějším životním situacím. Nemusí však znamenat, že na všechno zůstanete sami. Dnes existuje řada zdravotních, sociálních i paliativních služeb, které dokážou pomoci nejen pacientovi, ale celé rodině.

A právě období letních dovolených bývá často připomínkou toho, že pečovat musí umět nejen rodina o svého blízkého, ale také pečující sami o sebe. Včasné využití dostupných služeb může přinést potřebnou úlevu a pomoci zvládnout náročnou situaci dlouhodobě.

Někdy stačí jediný telefonát, aby se zdánlivě neřešitelná situace začala měnit k lepšímu.

A právě včasné vyhledání pomoci bývá často tím nejdůležitějším krokem, který mohou pacienti i jejich rodiny udělat.