Článek
Horolezec Aron Ralston se do povědomí veřejnosti dostal díky tragické události, která se stala v dubnu 2003. Tehdy se jako šestadvacetiletý mladík vydal sám na túru do kaňonu Blue John Canyon v Utahu. Nikomu přitom neřekl, kam jde, což se ukázalo jako zásadní moment celého jeho budoucího osudu.
Situace, do které se nikdo nechce dostat
Během sestupu do úzkého kaňonu se uvolnil velký kus balvanu, který mu spadl na pravou ruku a zaklínil mu pravé předloktí proti stěně skály. Horolezec se tak ocitl ve velmi svízelné situaci. Nemohl se vůbec pohnout, byl zcela izolovaný a vzhledem k poloze vně kaňonu bylo jeho volání o pomoc marné.
Nejprve se snažil balvan uvolnit vlastní silou, což se ukázalo jako nadlidský úkol. U sebe měl jen několik deci vody, kterou postupně upíjel, a tak mu během tří dnů došla. Začal tedy do lahve od vody střádat vlastní moč, která jej dále udržovala při životě.
V dalších hodinách si podle svých vlastních slov uvědomil, že je skutečně zle. Nožem se pokoušel odlámat kusy balvanu, ale ani takový zoufalý pokus k ničemu nevedl. Věděl, že se pomoci zvenčí dočká jen stěží, přičemž došel k závěru, že jedinou šancí na přežití je amputace jeho vlastní zaklíněné ruky.
V nepředstavitelné hrůze si začal čtvrtý den nožem řezat do ruky, ale bolest už jen při řezání kůže byla nesnesitelná, i když si způsoboval jen povrchová zranění. Pátý den začal blouznit, přesto jej zoufalost přiměla k činu, který jej zachránil. Údajně měl vizi, jak si hraje s jeho budoucím synem, zatímco jemu chybí část paže a když se částečně probral, viděl, že jeho zaklíněná ruka bez přísunu krve vypadá zcela mrtvě. Zoufale začal rukou kroutit, začalo v ní praskat, až ji zcela zlomil. Zbytky tkáně přeřezal nožem, který měl u sebe. Celá amputace prý mohla trvat asi tak hodinu.
Jakmile si ruku amputoval, byl volný. Slabý, dehydratovaný a se silnou ztrátou krve se z posledních sil dostal z kaňonu, kde naštěstí potkal skupinu turistů, jež ho okamžitě dopravila k záchranářům, kteří po něm již několik dní pátrali.
Film „127 hodin“ a jeho život po tragédii ve stínu domácího násilí
Ralstonův příběh byl v roce 2010 zfilmován v režii Dannyho Boylea pod názvem „127 hodin“, kde jeho roli ztvárnil herec James Franco. Film zachycuje nejen samotnou dramatickou událost, ale také vnitřní boj a odhodlání, které Ralstona vedly k tomu, aby přežil.
Po krvavém dramatu v divočině se Ralston už pochopitelně nemohl plně věnovat svému největšímu koníčku, začal se proto živit jako motivační řečník. Ve svých přednáškách často hovoří o tom, jak člověk může najít sílu i v těch nejtemnějších okamžicích života a jak důležité je nikdy nevzdávat boj o přežití.
Jenže ne vše je tak růžové, jak se zdá. Ralston se do médií dostal znovu v roce 2013. Byl totiž zatčen a obviněn z domácího násilí. I když bylo později obvinění staženo, incident přitáhl značnou pozornost novinářů a vrhl tak stín na jeho veřejný obraz.