Článek
Nejsem „ze z Plzně“, jsem z Plzně. Tohle nesmyslné slovní spojení ve městě, ve kterém jsem se narodil a ve kterém žiji, nikdo nepoužívá, ale zná jej snad celá republika. Je ale fakt, že v západočeské metropoli a jejím okolí můžete od místních slyšet docela vtipné výrazy. Místní nářečí zahrnující i Klatovsko a Domažlicko je zvané jednoduše plzeňština a pobaví mě i další lidi nejen z jihozápadních Čech. Umíme si ze sebe dělat srandu, což ostatně snad platí i ve všech tuzemských regionech.
A jestli si chcete rozšířit obzory nebo se jen tak pobavit, zkusil jsem sestavit seznam těch nejobskurnějších místních výrazů:
Tuto, túto, tůto - Toto je moc nudný výraz, v Plzni máme tůto a dokonce umíme tuten výraz ještě trochu víc vyšperkovat.
Todlencto, tudlencto - Vylepšené tůto. Výraz si vybíráme podle nálady.
Tamdlencto - Vylepšený výraz pro tamto. Pak také ještě máme unikátní jazykové modifikace v podobně slov tamdle, tadydlencto, todle nebo todleto. Většinou tůty výrazy používáme v kombinaci s ukazováčkem.
Copa, pročpa, kampa, jakpa a další - Přípona „pa“ je v Plzni hodně populární a existuje spousta další divných plzeňských slov končících takto. Řešení rébusu je jednoduché. Pa na konci si škrtňete a hned si rozumíme.
Ňák - „Vono to ňák pude.“ -> Použij Google Translator z plzeňštiny do češtiny -> „Ono to nějak půjde.“
Dýl - Většinu výrazů v Plzni prodlužujeme, ale slova jako ňák a dýl zkracujeme. Dýl totiž znamená déle a je také možné, že sem tydlety výrazy přišly vodjinud.
Vidže, vidžejo - Souhlas, ale tak trochu vynucený.
Puklice - Normální poklice, akorát tam místo „o“ hodíte „u“.
Kulík - To samé jako předchozí případ. My tady totiž „o“ vyměňujeme za „u“ rádi.
Povjášet - Stačí vzít kulíky a můžete povjášet prádlo. Dřív se také povjášeli vězni na voprátce.
Tepřív, tepřive - To nejlepší tepřív příde, tak čtěte dál.
Sajrajt - To samé, co brněnský hegeš, takže asi už víte, vocode.
Tramvajka - A do Brna ještě jednou. Tam jezdí šaliny, v Plzni máme úplně normální tramvaje, ale někdy také tramvajky.
Nastevřeno, nastevříno - Když někde nejsou dveře úplně zavřené, ale ani zcela otevřené, jsou nastevřené. Je ale pravda, že někteří Plzeňáci je také nechávají povodevřené.
Odpůldne - Někdy později po vobědě, ale eště neni navečír.
Navečír - Teď už navečír je. Pozdějc bude noc.
Mrákota - Na talíři mě přistála flákota masa, až z toho jde na mě mrákota. A nebo taky může být venku velký mrak. Je prostě zatažíno.
Zamračíno, zatažíno - Tůto v předpovědi počasí neuslyšíte. Plzeňák tím řekne, že je zataženo a asi bude pršet.
Azúro - Opak zatažína. Na nebi není žádná mrákota.
Odjinud, vodjinud - Tam vodtud je ten, co plzeňštině nerozumí. Ale ten, kdo je vocaď, ten rozumí.
Ničkonc, níčkonc - Kde se tudlencten výraz vzal, nevím, ale říkala jej moje babička namísto slov teď nebo nyní.
Námko - A jdeme na místopis. Jestliže jdete v Plzni na námko, je to vždy to největší náměstí, konkrétně náměstí Republiky.
Nádr, pohlavák - Nádr je také jen jeden, je to totiž stanice Hlavní nádraží, zkrátka hlavák a sem tam také pohlavák.
Locháč - Když jde někdo v západočeské metropoli na Locháč, nemíří tím do „lochu“ v Borské věznici, ale míří opačným směrem do čtvrti Lochotín.
Zezdola, zezhora - A vracíme se opět na začátek. Podle tudletich výrazů si prý o nás jinde myslí, že říkáme ze-z-Plzně.
I klasická plzeňština dle mého mínění mizí, výrazy už tolik neprodlužujeme jako třeba předchozí generace, a tak i na nás Plzeňany některé působí úsměvně. Jazyk se neustále vyvíjí a je krásné pozorovat, jak rychle se tyto změny odehrávají.
Některé výrazy, které jsem zde uvedl, také nemusí být čistě z Plzeňska, ale používají se lokálně i jinde. Ale tak to zkrátka s jazykem je.
Anketa
A když napíšete do diskuze další zajímavé výrazy jak z Plzeňska, tak vodjinud, bude to fajn.
Zdroje: Jsem vocuď, ale pak jsem se také inspiroval z tudlenctý knížky.
