Hlavní obsah

Všechno přes internet? Stát nesmí zapomínat na lidi, kteří digitální svět nezvládají

Foto: Pixabay

Digitalizace státní správy má lidem usnadnit život. Místo návštěvy úřadu lze řadu záležitostí vyřídit z domova, bez papírování a zbytečného čekání.

Článek

Pro člověka, který běžně používá počítač a chytrý telefon, je to vítaná změna. Jenže ne každý má potřebné znalosti, vybavení nebo schopnosti. A právě na tyto lidi by stát neměl zapomínat.

Představme si například osmdesátiletého člověka, jenž nikdy nepoužíval internet. Má svůj zaběhnutý způsob vyřizování úředních záležitostí, dokáže dojít na úřad a osobně se domluvit. Jenže svět kolem něj se postupně mění. Formuláře se přesouvají na internet, přihlašování vyžaduje elektronickou identitu a stále více informací se objevuje v online systémech.

Nikdo mu sice nezakazuje žít postaru. Jenže pokud se osobní možnosti budou postupně omezovat, může se ocitnout v situaci, kdy má sice na určitou službu či podporu nárok, ale nedokáže si ji sám vyřídit.

Ne každý musí rozumět moderním technologiím

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) totiž velká část starší populace nikdy nepoužila internet. Mezi lidmi nad 75 let je to dokonce více než 400 tisíc osob. A ani mezi těmi, kteří zvládají být online, rozhodně není samozřejmostí schopnost bezpečně a samostatně vyřizovat složitější záležitosti. Nemusí přitom jít pouze o seniory. Dotčeni mohou být i padesátníci nebo čtyřicátníci a překvapivě i generace Z. U mladších lidí přitom nemusí být problémem orientace v digitálním prostředí, ale spíše nedostatek zkušeností s ověřováním informací a obranou proti pokročilým podvodům.

Stát by neměl automaticky předpokládat, že každý občan vlastní chytrý telefon, má přístup k internetu a umí pracovat s elektronickou identitou.

Vraťme se ale k nejdotčenější skupině seniorů. Člověk, který celý život pracoval, platil daně a plnil své povinnosti, by neměl mít ve stáří povinnost učit se ovládat několik aplikací jen proto, aby mohl komunikovat se státem.

Foto: Unsplash

Jak dlouho vydrží člověk orientovat se v digitálním světě?

Digitalizace nemá být povinností

Zajímavé je, že česká legislativa na tento problém pamatuje. Zákon č. 12/2020 Sb. o právu na digitální služby stanovuje povinnosti veřejné správy při poskytování digitálních služeb, ale zároveň výslovně říká, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny tyto služby využívat.

Digitalizace tedy nemá znamenat, že občan musí všechno vyřizovat elektronicky. Má mu nabídnout další možnost.

Jenže samotná existence zákona ještě nezaručuje, že bude osobní kontakt všude stejně dostupný jako dříve. Pokud se postupně omezují úřední hodiny, ruší kontaktní místa nebo ubývá pracovníků, kteří jsou schopni člověku osobně poradit, může být situace v praxi podstatně složitější.

Co když digitální služby přestanou fungovat?

Existuje ještě jeden důvod, proč by stát neměl sázet výhradně na elektronickou komunikaci. A tím není jen pohodlí, případně dostupnost pro seniory.

Digitální systémy nejsou neomylné. Mohou je postihnout technické závady, kybernetické útoky, výpadky datových center nebo problémy s internetovým připojením. V krajním případě může dojít k rozsáhlému blackoutu, při kterém přestanou fungovat nejen počítače a servery, ale také běžná komunikační infrastruktura.

Co se stane, když občan potřebuje vyřídit důležitou záležitost, ale státní systémy jsou nedostupné? Jak se dostane k potřebným informacím? Jak bude komunikovat s úřady? A dokáže stát zajistit základní služby i v situaci, kdy jeho digitální infrastruktura selže?

To už nejsou jen hypotetické otázky. Stát musí počítat s mimořádnými událostmi, technickými poruchami i bezpečnostními hrozbami. Závislost na jediném způsobu komunikace by byla v takovém případě velmi slabým místem.

Rozumná digitalizace proto musí počítat také se záložními postupy. Osobní kontakt, telefonická komunikace nebo možnost vyřídit nezbytné záležitosti jiným způsobem nejsou přežitkem. Mohou představovat důležitou součást odolnosti veřejné správy.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Pokrok nesmí nikoho vyřadit

Nikdo rozumný nechce vracet státní správu do doby nekonečných front, šanonů a nepřehledných formulářů. Elektronické služby mají své nesporné výhody. Je ale potřeba rozlišovat mezi digitalizací jako možností a digitalizací jako jedinou dostupnou cestou.

Stát má sloužit všem občanům, nejen těm, kteří se dobře orientují v moderních technologiích. Měl by zachovat dostupnou osobní pomoc a alternativní způsoby komunikace. A zároveň musí mít připravené postupy pro situace, kdy elektronické systémy nefungují.

Možná by se při každém novém projektu digitalizace měla pokládat jednoduchá otázka: Dokáže tuto službu využít také člověk, který nemá chytrý telefon a nikdy se nenaučil pracovat s internetem? A bude možné ji zajistit i v případě, že digitální infrastruktura na několik hodin nebo dní vypadne?

Pokud je odpověď záporná, nejde o dokonalejší státní správu, ale o systém se slabinami.

Digitalizace má lidem život usnadňovat, nikoliv jim komplikovat přístup ke službám, na něž mají nárok. Vývoj by neměl být podmíněn tím, že každý občan musí držet krok s technologiemi.

Anketa

Měla by možnost osobního vyřízení úředních záležitostí zůstat zachována?
Ano, u všech služeb bez výjimky.
100 %
Ano, ale jen u důležitých životních záležitostí.
0 %
Ne, digitalizace by měla postupně nahradit osobní vyřizování.
0 %
Nevím, záleží na konkrétní službě.
0 %
Celkem hlasovali 3 čtenáři.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz