Hlavní obsah

Kratší lhůty u lékaře. Jak vláda rok po volbách naplňuje Havlíčkův slib?

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Zkrátit čekání na vyšetření a dostat pacienty rychleji ke specialistům. Takový slib se před sněmovními volbami objevil na billboardech s Karlem Havlíčkem. Jak se tento slib daří vládě plnit a nešlo jen o populistický výkřik?

Článek

Na konci srpna jsem si přivodil úraz zad. Od praktika jsem se po několika týdnech čekání dostal k ortopedovi, který mě poslal k dalšímu specialistovi, jenž by měl vyřešit moji konkrétní obtíž. Ovšem termín tohoto vyšetření, i přes nepříjemné bolesti, mám až v prosinci, tedy více jak tři měsíce od začátku mých patálií. V této situaci si nešlo nevzpomenout na předvolební heslo z billboardů s Karlem Havlíčkem z ANO, kde jednoduše stálo„ Volte kratší čekací lhůty u lékaře“. Začal jsem se tedy zajímat o to, zda vláda na předvolebním slibu skutečně pracuje, a jak vlastně chce čekací lhůty měřit a srovnávat se stavem před volbami.

První vlaštovky

Pozitivním zjištěním je skutečnost, že zhruba rok po volbách má vize z billboardů konkrétnější podobu. Vláda chce zavést povinné elektronické žádanky, díky kterým bude možné sledovat čekací doby. Mění také pravidla pro předepisování léků. Na skutečné výsledky si ale pacienti jako třeba já ještě počkají.

Zkracování čekacích dob u lékařů mimochodem patří k tématům, která se v českém zdravotnictví řeší dlouhodobě. Pacienti někdy na vyšetření čekají týdny, jindy měsíce. Problém navíc souvisí s nedostatkem některých odborníků a nerovnoměrným rozmístěním zdravotnických kapacit v jednotlivých regionech.

Vláda Andreje Babiše se proto rozhodla začít u samotných dat. Chce zjistit, kde se čeká nejdéle, a získat nástroj, jenž jí umožní lépe plánovat dostupnost zdravotní péče. Vedle toho už zavedla také změny, které mají omezit zbytečné návštěvy specialistů.

Nejdříve je potřeba zjistit, jak dlouhé fronty vlastně jsou

Česko ale zatím nemá jednotný systém, který by přehledně ukazoval, jak dlouho pacienti čekají na jednotlivá vyšetření. Dílčí údaje sice existují, ale jejich sběr a vyhodnocování nejsou dostatečně propojené. Stát tak nemá k dispozici úplný obrázek o tom, kde jsou největší problémy.

Na tento nedostatek upozorňovali odborníci už během předvolební kampaně. Novinky například v září 2025 upozornily, že Karel Havlíček sice slibuje kratší čekání na vyšetření, přestože přesné čekací lhůty nejsou celostátně evidovány, tudíž nejsou žádná data, se kterým budou moci být výsledky srovnávány.

Ministerstvo zdravotnictví už tehdy připravovalo projekt, jenž měl situaci změnit. Jedním z hlavních nástrojů mají být takzvané elektronické žádanky. Lékař je vystaví v elektronické podobě a zdravotnické zařízení, které pacienta vyšetří, zaznamená jejich vyřízení. Díky tomu bude možné sledovat cestu od vystavení žádanky až po samotné vyšetření.

Vláda nyní posunula tento záměr do další fáze. 9. listopadu 2026 schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která počítá s povinným využíváním eŽádanek. Návrh ale ještě musí projít legislativním procesem.

Elektronické žádanky mají ukázat, kde se čeká nejdéle

Zavádění nového systému bude postupné. Od 1. července 2027 by se povinnost měla týkat žádanek na zobrazovací, konziliární a fyzioterapeutická vyšetření. Od ledna 2028 se mají přidat také laboratorní vyšetření.

Získaná data mají pomoci nejen ministerstvu, ale také zdravotním pojišťovnám. Ty budou moci lépe zjistit, kde chybějí kapacity a ve kterých regionech je potřeba nasmlouvat další specialisty nebo zajistit dostupnější vyšetření.

Systém by měl být užitečný také pro samotné lékaře. Praktik, jenž pacienta odešle na specializované vyšetření, bude mít lepší přehled o tom, zda a kdy ho pacient absolvoval. Zdravotnická zařízení si zároveň budou moci jednodušeji předávat potřebné informace.

Zajímavé je, že elektronické žádanky už v omezené podobě fungují. Jejich používání je ale zatím dobrovolné a zájem o ně zůstává malý. Ministerstvo zdravotnictví evidovalo k 30. říjnu 2026 pouze 2800 vystavených žádanek v pilotním provozu.

Praktici mohou předepisovat více než 1200 dalších léků

Elektronizace ale není jediným opatřením, jímž chce ministerstvo zlepšit dostupnost péče. Od 1. července 2026 mohou praktičtí lékaři předepisovat více než 1200 dalších léčivých přípravků, které dříve mohli předepisovat pouze ambulantní specialisté.

Změna se týká především pacientů se stabilizovaným chronickým onemocněním. Pokud například dlouhodobě užívají předepsané léky a jejich zdravotní stav nevyžaduje další odborné vyšetření, mohou si recept nově vyžádat u praktika. Dosud kvůli tomu museli často opakovaně kontaktovat specialistu, přestože se jejich zdravotní stav nezměnil a potřebovali pouze pokračovat v nastavené léčbě.

Ministerstvo si od změny slibuje uvolnění kapacit odborných ambulancí. Specialisté by díky tomu měli mít více času na pacienty, kteří skutečně potřebují jejich vyšetření nebo léčbu.

V tomto případě jde tedy o konkrétní změnu, jež už platí. Její skutečný dopad na dostupnost specialistů se však ukáže až s odstupem času.

Foto: Pixabay

Čekací lhůty ke specialistům jsou někdy poměrně dlouhé

Největší problém ale zůstává. Samotná digitalizace nové lékaře nepřinese

Plánované změny mají společný cíl: lépe využívat zdravotnické kapacity, omezit zbytečnou administrativu a získat přesnější přehled o tom, kde pacienti na péči čekají nejdéle.

Je však dobré připomenout, že elektronická žádanka sama o sobě žádnou frontu nezkrátí. Může odhalit, že se například na určité vyšetření čeká v jednom kraji několik měsíců, zatímco jinde je termín dostupný mnohem dříve. Teprve na základě takových informací pak mohou ministerstvo a zdravotní pojišťovny hledat řešení.

Jedním z otevřených problémů ale zůstává nedostatek odborníků. Pokud z českého zdravotnictví odcházejí lékaři a další kvalifikovaní pracovníci, přibývá pacientů připadajících na jednoho specialistu. Ani dokonale fungující informační systém tento problém sám nevyřeší.

Vláda proto bude muset vedle digitalizace řešit také personální situaci, dostupnost ambulancí a motivaci zdravotníků k práci v regionech, kde je odborné péče nedostatek. V neposlední řadě by pak měla motivovat lékaře k tomu, aby neutíkali za vyššími penězi do zahraničí.

Na výsledek si pacienti ještě počkají

Rok po sněmovních volbách lze říct, že slib kratších čekacích dob nezůstal pouze u předvolebního sloganu. Ministerstvo zavedlo změnu v předepisování léků, rozvíjí elektronické žádanky a vláda schválila legislativní návrh, který má udělat z jejich používání běžnou součást zdravotnictví.

Na povinné elektronické žádanky si ale zdravotnická zařízení ještě počkají. První fáze má začít v létě 2027, laboratorní vyšetření se přidají až o půl roku později. Teprve potom bude možné postupně získávat ucelenější data a využívat je při plánování zdravotní péče.

Předvolební slib tak má sice konkrétní obrysy, jeho splnění ale nebude možné měřit pouze počtem digitalizovaných formulářů. Rozhodující bude, zda se pacienti skutečně dostanou na vyšetření rychleji a zda se podaří omezit rozdíly v dostupnosti odborné péče mezi jednotlivými regiony.

Anketa

Jak dlouho obvykle čekáte na vyšetření u odborného lékaře?
Několik dní až dva týdny
0 %
Přibližně měsíc
0 %
Dva až tři měsíce
100 %
Déle než tři měsíce
0 %
Celkem hlasovali 3 čtenáři.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz