Hroch jako zabiják. V divočině se ho bojí i zkušení průvodci. Má na svědomí více životů než lev

Když se řekne nebezpečné africké zvíře, většina lidí si představí lva, šelmu s ostrými zuby, která číhá ve vysoké trávě. Jenže realita africké divočiny je překvapivě jiná. Mnozí zkušení safari průvodci totiž považují za mnohem větší hrozbu hrocha.

Hroch může na první pohled působit neškodně, téměř až komicky. Má obrovské tělo, malé oči, dělá zdánlivě pomalé pohyby a jeho domnělou mírumilovnost podtrhává vegetariánský jídelníček. Jenže právě tahle představa bývá osudovou chybou.

Podle odhadů mají hroši v Africe na svědomí přibližně 500 lidských životů ročně. Některé zdroje uvádějí dokonce ještě vyšší čísla, přesné statistiky ale neexistují, protože mnoho útoků v odlehlých oblastech zůstává nezdokumentováno.

Pro srovnání – lvi podle odhadů zabijí v Africe ročně přibližně několik desítek až dvě stovky lidí. Hroch tak v počtu lidských obětí překonává šelmu, kterou si s nebezpečím spojujeme mnohem více.

Důvod tohoto paradoxu je jednoduchý. Lev člověka běžně nevnímá jako kořist. Hroch je sice býložravec, ale jeho agrese pramení primárně z teritoriálních důvodů. Nepotřebuje mít hlad. Stačí, že se cítí ohrožený.

Dospělý hroch může vážit přes tři tuny. Navzdory své velikosti se přitom dokáže na krátkou vzdálenost pohybovat rychlostí kolem 30 kilometrů za hodinu. To je dost velká rychlost na to, aby dohnal většinu netrénovaných běžců.

Jeho čelisti pak patří k nejsilnějším v živočišné říši. Dokážou rozpůlit kánoi, převrátit menší loď nebo způsobit devastující zranění jediným stiskem.

Právě na řekách a jezerech dochází k velké části smrtelných incidentů. Hroch si své území ve vodě agresivně brání a jakýkoliv člun může považovat za vetřelce.

Hroši zabijáci ale nejsou jen problémem místních rybářů nebo obyvatel afrických vesnic. To dokazují i smrtelné případy turistů.

Velkou pozornost vzbudila v loňském roce smrt Američanky Lisy Mandersové, která zemřela během procházky na safari v Zambii. Její skupina se tehdy pohybovala poblíž řeky, když z vody proti ní vyrazil hroch a zaútočil. Žena utrpěla smrtelná zranění před očima svého manžela.

Podobně tragický byl i případ tchajwanského turisty v Keni. Muž se v roce 2018 fotografoval poblíž jezera Naivasha, když ho hroch napadl a na místě usmrtil. Ve stejné oblasti tehdy zahynulo během jediného roku několik dalších lidí.

Existují však také incidenty se šťastnějším koncem. Brit Roland Cherry přežil v roce 2024 útok hrocha při plavbě na kánoi v Zambii. Zvíře převrátilo jeho loď, stáhlo ho pod hladinu a způsobilo mu těžká zranění. Lékaři později mluvili o zázraku, že útok vůbec přežil.

Zajímavé je, že hroch nebývá v populární kultuře zobrazován jako děsivé zvíře. V pohádkách a kreslených filmech působí spíše jako dobromyslný obr.

Právě to podle odborníků vede k podceňování rizika. Na internetu lze najít desítky videí, kde se turisté snaží hrochy fotografovat z nebezpečné blízkosti nebo se k nim přibližují na člunech. Diskuze pod podobnými záběry často zaplavují komentáře lidí, kteří až po zhlédnutí videa zjistili, jak nebezpečné toto zvíře ve skutečnosti je.

Zkušení průvodci v Africe říkají, že větší respekt než lev si zaslouží právě hroch. Ne proto, že by člověka lovil. Naopak. Útočí při obraně svého prostoru a právě proto bývá jeho chování mnohem méně předvídatelné.

Hroch je býložravec. Většinu života tráví ve vodě a v noci vyráží na souš za potravou. Přestože patří mezi nejnebezpečnější savce na světě, nevnímáme ho jako predátora.

Nevypadá ani jako zabiják. A přesto má na svědomí více lidských životů než mnohá zvířata, kterých se lidé bojí odjakživa.