Subtropický křižák se už zabydlel v Česku. Arachnofobiky vyděsí, pro lidi je však neškodný

Křižák pruhovaný pochází z oblastí Středomoří a jižní Evropy. V posledních desetiletích se však postupně šíří do severnějších oblastí, včetně Česka. Hlavním důvodem jeho expanze jsou klimatické změny. Stoupající teploty a mírnější zimy vytvářejí podmínky, které pavoukům umožňují přežívat a rozmnožovat se v oblastech, kde by dříve nepřežili. Expanzi do našich končin zřejmě přispěla doprava. Vajíčka pavouků se mohou snadno převést v nákladních autech, vlacích či dokonce v zavazadlech turistů.

Přestože křižák může na první pohled vypadat hrozivě, což evokuje jeho vosí zbarvení, není pro člověka nebezpečný. Svými drobnými klepítky lidskou kůži prokousnout nedokáže, a kdyby se mu to nějakým způsobem podařilo, jeho jed člověku neublíží. Pro arachnofobika však může setkání s ním představovat nepříjemný zážitek. Jde totiž na naše poměry o celkem velkého pavouka. Samice mohou dosahovat délky až 25 mm, zatímco samci jsou o poznání menší, okolo 6 mm. V jeho subtropické domovině bývá ještě větší.

Křižáci pruhovaní preferují život venku v přírodě, ideální je pro ně vzrostlá louka. Život v lidských obydlích nevyhledávají. Své velké kruhové pavučiny rádi vystavují slunečnímu svitu. Jejich potravou jsou zejména sarančata, ale nepohrdnou ani jiným hmyzem, například cvrčky či motýly. Tuto potravu si sám pavouk aktivně obstarává naháněním do pavučin, v nichž uvězněné oběti paralyzuje jedem.

Přestože jde o invazivní druh, rozšíření křižáka pruhovaného v Česku má možné pozitivní i negativní dopady. Z ekologického hlediska může přispět k rozmanitosti místní fauny a přirozené regulaci hmyzu. Na druhou stranu je třeba sledovat, zda nepůsobí přílišnou konkurenci původním druhům pavouků a jinému hmyzu, což by mohlo narušit rovnováhu v ekosystémech, která často bývá velmi křehká.

Setkáte-li se s křižákem pruhovaným, nemusíte se děsit. Působí sice nezvykle, ale na druhou stranu se nejedná o žádného přivandrovalce z druhé strany planety, který by v našem ekosystému neměl přirozeného nepřítele. Pavouky se u nás živí řada ptáků, rejsci nebo žáby, tudíž by k jejich dominanci nemělo dojít.

Celkově je tedy křižák pruhovaný zajímavým příkladem toho, jak se druhy přizpůsobují měnícím se podmínkám a jak klimatické změny ovlivňují biodiverzitu v naší krajině.

Zdroje: arachnology.cz, denik.cz