V Písku už po dvacáté vznikla galerie, kterou dříve či později odnese řeka

Letos navíc slaví kulaté výročí. Výstava pískových soch se na náplavce řeky Otavy koná už po dvacáté.

Na první pohled jde o působivou turistickou atrakci, která zaujme dospělé i děti. Stačí se ale na chvíli zastavit a přečíst si informační tabule podél promenády. Člověk rázem zjistí, že za každou sochou stojí nejen hodiny pečlivé práce, ale také zajímavé příběhy a kus historie města.

Každý rok vzniká na náplavce nová tematická výstava. Ta v letošním roce nese název „Otava plyne, Písek tvoří“ a připomíná, jak významnou roli hrála řeka v životě města. Jednotlivé sochy zobrazují například rýžování zlata, personifikovanou řeku, vodníka, vodní vílu a další motivy spojené s Otavou a městem Písek. Celá expozice tak funguje jako netradiční kronika z materiálu, jenž si město nese v názvu.

Možná ještě překvapivější jsou čísla, která zmiňují informační tabule na náplavce. Na vytvoření jediné sochy je potřeba přibližně dvacet tun speciálně připraveného písku. Ten se postupně vrství do bednění, hutní a následně se z něj pomocí jednoduchých nástrojů vyřezávají jemné detaily. Když je dílo hotové, povrch se zpevní speciálním ochranným nástřikem. Díky tomu odolá běžnému dešti i letním bouřkám.

Přesto jde o umění, které má omezenou životnost. Sochy jsou odsouzené k tomu, aby dříve či později zmizely. Největším nepřítelem není déšť, ale řeka sama. Když Otava vystoupí z břehů, dokáže během několika hodin zničit práci, jež vznikala celé týdny.

Právě to se stalo v roce 2013, kdy povodeň smetla pískové sochy už na přelomu května a června. Naopak rekordní byl rok 2018. Díla tehdy vydržela až do 6. prosince, kdy je vystřídala adventní výzdoba.

Na pískových sochách je možná nejzajímavější právě jejich pomíjivost. Zatímco většina měst se chlubí památkami, které přetrvaly stovky let, Písek si už dvě desetiletí buduje tradici, jejíž hlavní kouzlo spočívá v tom, že každý rok vzniká znovu. Na stejném místě, ale pokaždé jinak.

Tradice pískových soch přitom sahá až do roku 2007. Od té doby se na náplavce vystřídaly desítky sochařů z Česka i ze zahraničí a vznikly tak desítky monumentálních děl inspirovaných historií, pohádkami, významnými osobnostmi nebo přírodou.

Jestliže tedy letos zamíříte do Písku, nespěchejte jen ke Kamennému mostu nebo do historického centra. Stačí sejít o pár kroků níž k řece. Dvě dekády stará tradice dokazuje, že i z materiálu, jenž se běžně rozplyne mezi prsty, může vzniknout umění, na které se nezapomíná.

Zdroj: infotabule na náplavce