Článek
Jako… V životě už jsem byla v hodně dírách republiky, ale Stráž… Panečku. Zatím nemá konkurenci.
Vlak tam nejezdí vůbec, autobus zhruba jednou za měsíc (a to musí být první lichá středa sudého měsíce, úplněk musí být ve znamení plameňáka a severní polokoule musí být nakloněna na východní stranu ke Slunci. Takže to vychází na čtvrtého nikdynce roku dvatisícedvacetnikdy). No, zkrátka, pokud nemáte auto, nebo vás tam neodveze někdo z jinýho Azkabanu, tak se tam prostě nemáte šanci dostat.
Je tam jedno Penny, tři hospody a Vietnamci (ti ale vaří fakt moc dobře). Jo, a ještě Kik a poliklinika, abych jim nekřivdila. A ooobrovský jezero. Tady může být v létě i docela hezky. Ale já tam, samozřejmě, byla v tom největším hnusu, v totální kose, přesně od půlky října do půlky prosince. Po cestě jsem se vždycky modlila, aby byly aspoň protažený cesty a já neskončila v Liberci. Protože když před Libercem odbočíte do pr****, jste ve Stráži.
Alespoň vím, že v Liberci mají překrásný adventní trhy. Nádherně nazdobená, monumentální radnice, ruský kolo a spousta stánečků a svařáku. Jo, to bylo fajn.
Každopádně. Když od 7 do půl 4 sedíte v učebně, kde už po tisící pátý posloucháte ty samý kecy, co jste se učili na střední a na všech výškách (mám tři, ale nechci se chlubit), máte chuť se střelit do nohy. A když přesně v tomhle období máte psát diplomku, tak přijdete za tmy, vyfluslí jak flusanec, plynule si sednete za svůj MacBook a začnete druhou šichtu, tak kariéra u dálnice taky nakonec nezní tak špatně.
Jediný, co mě tam celou dobu drželo při životě, byl barák plný uniforem. Jooo, to já můžu.
Na jídlo se chodilo do Pampelišky. Je to stravovací „něco“ patřící k domovu důchodců. Ech, hnusnější jídlo jsem ještě nikdy neviděla. I přesto, že jsem měla zaplacenou snídani, oběd i večeři, nic jiného, než dva suchý rohlíky a vakuovanou šunku k snídani jsem tam nezvládala a radši si z domu táhla krabičky na celý týden. Co se nesnědlo na oběd, dalo se na večeři, případně se to zředilo a druhý den to byla výborná polívka. Každý, kdo tam byl, z toho má trauma a dá mi za pravdu.
To, že jídelnu, patřící akademii, kde vaří výborně, navíc ještě tři různý druhy, otevřeli asi 14 dní po konci mého kurzu, asi nemusím zmiňovat, že?
