Článek
Past středního příjmu
Pojďme si nejdříve termín definovat. Past středního příjmu se pojí se zeměmi, kterým se podařilo dostat se do skupiny zemí se středními příjmy, ale mají problém s dalším ekonomickým rozvojem. Většinou je tento stav spojen s jistými výhodami, kterými daná země disponuje oproti konkurenci.
Teď když víme, o čem budeme mluvit, podívejme se, jak jsme se do pasti chytili.
Došly nám výhody
Právě díky různým výhodám získávají jednotlivé země navrch ve svém ekonomickém růstu. My jsme se ale ocitli v roli hráče pokeru, kterému zrovna nejdou karty a žádná esa v rukávu už neschovává. Kam se nám tedy ztratily?
Kvalifikované obyvatelstvo
Jeden z faktorů, které byly určující během minulého století a stále si drží relevanci. Česko a Evropa přece patří mezi světovou špičku, pokud jde o vzdělání, ne? Tak jak je to možné?
Tento jev se projevuje u všech rozvinutých zemí. Zatímco si západní státy dlouho držely silný náskok před zbytkem světa, dnes je situace jiná a počty kvalifikovaných lidí od sekundárního (střední školy a učiliště), až po terciální (vysoké školy) vzdělání ve světe rostou. V roce 2020 tak 40% světové populace disponovalo terciálním vzděláním. Rozvojové země tak pro svou výrobu může využívat stále více podniků, včetně těch náročnějších na kvalifikovanou pracovní sílu.
Co to znamená pro nás? Vyšší konkurenci.
Ve chvíli, kdy nestojí ekonomika na surovinové základně, jako je tomu například v Saúdské Arábii, je pracující populace a její potenciál určující. Toho si můžeme všimnout také u všech bohatých zemí - mají vysoce kvalifikované obyvatelstvo. Pokud nahlédneme do seznamu zemí OECD, vidíme, že žebříčku kraluje Kanada s téměř 63% obyvatelstva s terciálním vzděláním. V Izraeli je to 50,6%, ve Švýcarsku 44,7%, v Rakousku 35,5% a v Německu 32,5%. Co mají všechny země společné? Patří k těm nejbohatším na světě.
Bez kapitálu a kvalifikované pracovní síly nelze vytvořit ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a Česko, s pouhými 26,7 % populace s vysokoškolským vzděláním, tak nemá příliš světlé vyhlídky. Navíc lze jen těžko předpokládat, že se zhoršujícími podmínkami pro studium VŠ bude toto číslo nějak výrazněji narůstat (pozn. Poláci (33,9 %), Slováci (29,2 %) nebo Kolumbijci (28 %) jsou tedy vzdělanější, než my).
Levná pracovní síla
Dalším faktorem je cena pracovní síly. Všichni známe Čínu, Bangladéš a další rozvojové země jako dílny světa, právě díky levné pracovní síle.
Podobnou výhodu jsme využívali i my. Byli jsme relativně levní s poměrně dobrou kvalifikací a pro společnosti atraktivní. Se zvyšováním mezd však o tuto výhodu postupně přicházíme. Obecně to pro nás může být i pozitivní trend, který by nás mohl dohnat k přechodu na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. Tedy pokud takovou přeměnu zvládneme.
Energie
Tato kapitola by vydala na samostatný článek, takže se omezíme pouze na tu podstatnou část.
Česká ekonomika se až do nedávna těšila relativně levným cenám energií, klíčovou zejména pro energeticky náročné podniky. Tuto výhodu jsme však ztratili díky geopolitické situaci, zastaralé energetické koncepci i dlouhodobé domácí politické nečinnosti.
Bez většího úsilí lze tak jen těžko předpokládat, že se daná situace změní.
Inovace
Inovace je jedním z hnacích motorů všech moderních ekonomik. Lze tak pozorovat u Izraele, který z pouště udělal jednu z nejvyspělejších zemí na světě, Japonska se svou hypertechnickou kulturou nebo Čínské republiky, která se vypracovala na pozici předního výrobce čipů ve světe. Každá vyspělá ekonomika tak závisí na inovacích a na jejím zavádění ve výrobním procesu.
V tomto ohledu je to pro Česko opět špatná zpráva. České firmy totiž nerady inovují a když už, tak většinou spíš velcí hráči. Mezi lety 2016-2018 byla v Česku inovativní méně jak polovina podniků. O zásadním raketovém vzestupu si tak nejspíš můžeme nechat spíše zdát.
S rostoucím tlakem na snižování emisí navíc nastává další problém při exportu, na kterém naše ekonomika závisí, a to je uhlíková stopa. Pokud ji nedokážeme skrze inovace dostatečně snížit, hrozí tak ještě nižší zájem o české výrobky v zahraničí.
Stárnoucí populace
Nenahrává nám ani trend stárnoucí populace. Tento trend řeší čím dál více zemí, společně s klesající porodností. Starost je to samozřejmě oprávněná, starší lidé představují vyšší zátěž pro státní rozpočet ve formě důchodů a zdravotních výdajů (pozn. jen v roce 2022 tvořily sociální dávky (kam spadají i důchody) 39 % rozpočtu ČR (tj. 743 mld. Kč). Zároveň s klesající porodností potom klesá objem lidí na trhu práce. Snižuje se tak ekonomický potenciál dané země a společně s ním i příjmy v podobě daní.
V roce 2020 byl průměrný věk obyvatel ČR 42,6 let s převahou starších ročníků oproti mladším, kdy podíl obyvatel nad 65 let dosáhl úrovně 20,2 %, u dětí do 14 let je podíl 16,1%. Naopak nám poklesl podíl lidí v produktivním věku 15–64 let na 63,8 % všech obyvatel.
Pro ekonomiku, která je orientována především na produktivní část populace se tak nejedná o dobrou zprávu.
Evropská unie
Plus máme v podobě členství v Evropské unii. Díky největší zóně volného obchodu na světě, sdílenou s nejbohatšími zeměmi světa. Dokážeme tak odolávat protekcionistický opatřením, které by jinak mohly jednotlivé země zavádět, obzvlášť v období krize. Částečně tak můžeme spoléhat na pracovní sílu přicházející v rámci vnitřní migrace v EU, i když se stárnutím populace se potýkají všechny země unie.
Hlavní výhodu ale přináší pohyb kapitálu. Díky tomu k nám mohou přesunout kapitál a know-how společnosti ze zahraničí bez větších problémů.
Geografie
Ještě jeden přítel nám v této situaci však stále zůstává a tím je geografie. Jsme umístěni blízko Německu, které je zároveň naším hlavním obchodním partnerem, stejně tak máme geograficky blíže k ostatním ekonomicky vyspělým zemím Evropy oproti zbytku bývalého východního bloku. Dá se tak předpokládat i díky nižším cenám za přepravu a jednoduššímu budování infrastruktury, že i do budoucna nám naše geografická pozice bude spíše nápomocná.
I v tomto ohledu však záleží na budoucím ekonomickém a politickém vývoji, či změně klimatu, která může oba faktory výrazně ovlivňovat.
