Článek
Tak se musí docela hodně udělat, vykonat a leckdy také trochu obětovat a vytrpět. Tak zní první myšlenka, která mě napadne. Možná i někoho z vás. Podívejme se na několik příhod a obrazů, které by mohly vystupovat jako podpůrný argument pro tvrzení z úvodní věty dnešního povídání. Co nás dnes čeká?
Dnešní řádky je možné chápat jako výzvu, abychom přemýšleli, co je typické a pro starší ženy v roli babičky charakteristické a co naopak nikoli. Najdeme vůbec nějaký rys babiček? Dnešní doba ukazuje, že se leccos mění, posouvá, rozpouští, oslabuje nebo naopak posiluje.
Za prvé - děti, přesněji vnoučata vůbec, za babičkou musejí přijet. Nebydlí sice daleko, ale přesto se k ní nedostanou tak často, jak by si babička představovala. Situace se stává komplikovanější v případě, kdy jim - a někdy i sobě - rodiče naplánují dost akcí. Třeba dříve se žilo pomaleji a jeden výlet na sobotu či neděli stačil. Dnes je „nutné“ stihnout akcí několik. Jinou významnou překážku tvoří sportování dětí. Má-li se vnučka snažit postoupit pavoukem tenisového turnaje co nejdále, nemůže sedět za stolem u babičky a povídat si s ní, dá rozum.
Za druhé - mají jet pomalu a opatrně, když mají věk a mohou přijet sama na jízdních kolech. Varování „pro jistotu“ zazní alespoň pětkrát. Má počet slovních produkcí vliv na chování dětí? Babička bude spokojena, že udělala pro bezpečnost dětí maximum. Ale co pocity dětí? Vydávaná varování je natolik odrazují, že příště si vymyslí důvod, proč nepřijedou.
Za třetí - vnoučata jsou nucena sníst vše, co jim babička předloží na talíř. Pokud otálejí a dokonce se v jídle nimrají, sklízejí kritiku a k radosti starší paní bývá dost daleko. O vnitřním životě dětí ani nemluvě. Výsledkem někdy je prázdný a s chutí vylízaný talíř, byť se tak nepostupuje podle zásad slušného chování. Pak bývá radost babičky vysoká. Jindy se objeví trochu tlaku kolem žaludku, protože dítě ono jídlo moc nemusí, ale tady vlastně musí. Aby mělo tzv. klid, „raději“ se s ním bezezbytku vypořádá. Taková šichta. Naštěstí ne šlichta!
Za čtvrté - děti musejí vypít, co se jim naleje. Pozor - někdy mají na výběr, ale nikdy nejde o čistou vodu. Je sice nejlevnější a nejužitečnější, ale babička by se ji styděla nabídnout, poněvadž má strach, že by ji někdo mohl kritizovat. Třeba rodiče dětí. Prý na nich chce šetřit. Což nejde, vždyť babička je tak pečující, obětavá, starostlivá… Všechno by jim dala.
Za páté si musejí s sebou při odjezdu vzít vše, co jim dává. Nesouhlas, námitky, odmítnutí a protesty a jim blízké projevy se zásadně zapovídají. Je pravda, že peníze a laskominy se vždy hodí, ale občas se najdou věci z tzv. dobré víry. Babička je přesvědčena o jejich prospěšnosti. Vnoučata mají myšlenky a pocity jiné. Leckdy i fakta. Ale co mohou dělat?
Za šesté si po sobě musejí uklízet. Co se rozbodelaří, musí být uvedeno do původního stavu. Tady se neustupuje! Přísnost jako za starých časů. U části babiček však registrujeme, že jen mávne rukou, zatímco na dědečka má přísný metr. Nakonec aby on po dětech uklízel!
Za sedmé má babička radost, když se jejich odjezd od ní opozdí. Čím delší je pobyt u ní, o tím silnější důkaz, že ji mají rády, se jedná. Nevadí, že jim stále něco nabízí, až si děti připadají jako na vietnamské tržnici před mnoha roky, kdy byli zákazníci a zákaznice nuceni si kupovat nabízené výrobky se slovy „na vezmi, suší“ / sluší! / atd. Nevadí, že je tak zahlcuje a občas až znechucuje. Vědí, že moc svobody k odmítnutí se nevyskytuje.
Za osmé se babička potěší, když dědeček se vším souhlasí, všechny její návrhy, nápady a akce aktivně podporuje. Nesmí však být lepší než ona. Na jeho prožívání se nikdo neptá a neohlíží. Prioritou je, aby babička měla radost. Obvykle však netrvá moc dlouho. Nezřídka se ptá sebe a dědečka, jestli byla dost dobrá a zda se dětem u nich líbilo. Rada muže, aby se optala jich, je zbytečná. Babička se stejně dotazovat nebude. Podle ní by šlo o nepatřičnost. Navíc platí zkušenost - copak by se děti přiznaly, že se jim něco nelíbilo? Možná tak radost babičky přispívá k růstu a posílení jejich schopnosti se přetvařovat. Později umět lhát ještě lépe než dnes. Bude babička i nadále potěšena?
Co již od autora na dané téma vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-babi-proc-mu-rikas-dedku-129965
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-ne-umi-moderni-babicka-aneb-o-tetovani-na-zadku-132761
