Článek
Nebude chybou na počátku poznamenat, že k potravinám máme o hodně užší vztah, než si myslíme a připouštíme. Stačí si připomenout a uvědomit fakt, že se s nimi setkáváme s každodenní frekvencí. Jejich naprostý nedostatek i jeho opak v podobě nadměrného příjmu vystupuje jako nebezpečný prvek. Jedná se o situace, do nichž bychom se neměli dostávat. Přesto se tak děje. Navíc si zde jako lidé leccos komplikujeme. Kupříkladu plýtváním. O něm jsem již cosi napsal. Potvrzení najdeme v odkazech dole.
Dnes se vypravíme o kus dále. Drobná exkurze jistě zvýší hodnotu potravin v našem uvažování. Posléze snad také v praktických přístupech. Jsem přesvědčen, že postoj k potravinám jako celku by měl být považován za významnou součást obsahu a funkčnosti partnerských vztahů. Uvědomme si, že v oblasti mezilidských vztahů hovoříme o slučitelnosti. Pokud se v nich nenalézá, bývá šance na „přežití“ našeho páru spíše menší. O spokojenosti a dokonce o štěstí ani nemluvě. Jak by spolu vycházeli dva jedinci, kteří mají hodně rozdílný vztah k jídlu? Ne vždy hladce a radostně. Objevila by se řada sporných momentů a ploch. O jaké jde?
Položme si následující otázky. Je konzumace hlavní náplní života člověka? Či snad jedinou? Jak se budeme dívat na partnera, který konzumuje pomalu a rozvážně a jídlo si vychutnává, zatímco my obvykle spěcháme? Považujeme jídlo za jakousi zbytečnou činnost, kterou není moudré se zdržovat? Někdo se, jak se mezi lidmi říká, v rychlosti odbude, aby mohl spěchat plnit další úkoly a povinnosti. A co osoby, pro něž je jídlo důležitou činností, skoro posvátným aktem? Dokážeme se shodnout na obsahu jídelníčku? V jaké míře? Pokud by každý jedl něco jiného, nakolik uvedený fakt zasáhne do soužití? Do organizace dne a týdne? Jak se ne/bude vařit? Stačí vzpomenout na rozdílný čas pro potřebu ukojit hlad. A co peníze? Co jestli by se prostřednictvím finanční analýzy zjistilo, že jeden z páru spotřebuje dvakrát více než druhý?
Obsah jídla je nepochybně důležitá položka. V historii najdeme různé podoby a zvyklosti - jako raritu z dnešního pohledu bych označil podklady, jak se stávalo před skoro osmdesáti roky, tj. po vítězné druhé světové válce, ale ještě před nástupem a dočasným vítězstvím socialismu. Dost podrobně stav popsal Rudolf Čechura ve své knize Šperhák. Dodám, že vydávání jeho děl bylo v minulých desetiletích omezeno. Pár jeho poznatků jsem literárně již využil / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-skola-v-pohranici-a-snidane-z-palenky-a-kousku-chleba-123404/. Jak název napovídá, nešlo pro děti o nic zdravého. Nebo by si snad někdo myslel, že nalít do nich hned zrána trochu alkoholu je plně v pořádku? A přínosem? Též pro výuku? Já bych nesouhlasil. Tehdejší děti byly vděčné, že dostaly alespoň něco. Nuzota v jídle jim však nebránila se odpovědně a poctivě učit, jak pisatel v roli učitele v pohraniční popisuje. Dokonce se přesvědčil, že třída a celá škola funguje i bez něj, když se jednou opil a dostavil se až v poledne. Jak by stav vypadal dnes? Výsledek není těžké uhodnout…
Je velkým kontrastem, co předvádějí dnešní děti. Když vynechám převážně kladné přístupy, kterých není početně mnoho, vidíme spíše nereprezentativní postupy. Řada dětí výtvor školní jídelny kritizuje za pomoci nehezkých slov / „to je zase dneska humus“, „tohle do huby nevezmu“ a „kdo by tohle žral?“ aj. /, zejména mají-li příslušné a obdivující publikum. Další vystupují jako borci a hrdinové, kteří od výdejního okna odvážně odkráčejí přímo k místu odevzdávání zbytků a tam celé jídlo nechají ležet. Schválně! Nebo ho nechají sklouznout do kýble! Zajisté si za své kousky zaslouží příslušný díl kritiky. Jenže jak vypadá dění na místě? Vyslouží si hodně podpůrného smíchu, pochvalných poznámek a dnes tradičních tezí o „hustotě“. Žel „hrdinové“ někdy nepřestanou, ani když jsou napomenuti dospělými. Zdá se, že nejde o poruchu chování, ale vidíme jasnou nevychovanost. Škoda je vyrobena!
Seznam avizovaných odkazů:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-bohati-cesi-plytvaji-jidlem-a-soucasne-prispivaji-do-potravinove-banky-163960
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-cesi-mohou-potravinove-zlepsit-aby-se-tolik-neplytvalo-164340
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-kolem-nas-plytva-potravinami-164860
