Hlavní obsah
Lidé a společnost

Co by se v hotelu ještě mohlo stát aneb kuchař usnul?

Foto: Patocka Otakar - kniha pohádek B. Němcové

Někdy mají hosté na rekreacích a v hotelech dost nereálné požadavky. Myslí si snad, že se ocitli v pohádce a místní personál má kouzelné schopnosti? Někdy tak situace a dění opravdu vypadá.

Na co hosté nejvíce míří - zápach na společném WC, rychlost obsluhy v jídelně, velikost nabízených porcí, vzhled jídla, ochota a úslužnost personálu, někdy zazní na obsluhu různé uštěpačné poznámky.

Článek

Dnešní, patrně závěrečný díl, bude věnován několika úvahám, které vznikly na základě skutečných událostí, k nimž došlo na různých místech. Současně jsou doplněny o pár obrazů, které vznikly v hlavě autora na základě vyslechnutých zážitků, příběhů a připomínek.

My za sebou máme seznámení s kousky jisté partičky, která dorazila do hotelu na svůj jubilejní pátý pobyt. Jak víme, její počínání nevyznívalo pro místní personál a pro hosty zrovna příjemně. Ano, návštěvníci a návštěvnice měli sice na co koukat a došlo ke známému oživení v sále, ale za jakou cenu se odehrálo? Je otázkou, na koho a na co budou s odstupem času vzpomínat. Možná se již dnes těší na nějaký svůj další pobyt a přejí si, aby tam nikdo podobný nezavítal. Nebo by si naopak určité vybočení a zpestření přáli?

Jako první představím zdánlivé drobnosti, leč do našeho výčtu patří. Jednalo se o dvojici, která si svého času přišla stěžovat, že má v jednom hotelovém ručníku malou dírku. Oni přece zaplatili dost vysokou částku, a tak chtějí mít vše dokonalé. A když už prý dorazili až na recepci, chtěli by reklamovat stav v lahvičkách na pokoji. Nejsou zcela naplněny šampónem. Oni možná nespotřebují všechen, ale proč by na nich měl hotel šetřit? Jsou snad „nic“? Slečna na recepci byla naštěstí vytrénovaná a poučená, a tak nezvedla oči v sloup, ale trpělivě je vyslechla, oznámení si zapsala a přislíbila, že zařídí nápravu co nejdříve. Ohýnek byl zažehnán.

Leckdo ze čtenářské obce by mohl doplnit vlastní poznání a zkušeností z jevů a procesů, jako je čistota na jednotlivých místech, vůně versus zápach na společném WC, rychlost obsluhy v jídelně, velikost nabízených porcí, vzhled jídla, ochota a úslužnost personálu a mj. jak obsluha snáší občasné uštěpačné poznámky, třeba „už tu sedíme půl hodiny a nic se neděje“, „kuchař usnul?“, „pivo došlo, nebo co?“ apod.

Napadá mě, že pak už by zbývalo, aby si „naši známí“ či jiní stěžovali, že jim někdo parkuje na jejich stanovištích. Uvedený hotel neuplatňuje něco jako přesně dané místo, na které by příchozí a přesněji přijíždějící zákazník měl nárok stejně jako na číslo pokoje a stolu v jídelně. Proto může proces stravování probíhat podle nepsané zásady - „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, kterou bychom mohli považovat za vcelku spravedlivou. Konečně, jejími očitými a ušitými svědky býváme v čekárnách před lékařskými ordinacemi a na úřadech, kde si lidé na stroji smáčknou pořadí, jak budou na přepážkách vyřizováni.

Jistě můžeme pochopit, že z jednoho stání se vyjíždí lépe a snadněji než z jiného. V lepším případě lidé sledují motiv, aby někomu nepoškodili jeho vozidlo. Ovšem u dnes představené skupinky si nejsem plně jist, že by šlo o hlavní položku. Jak se můžeme a budeme dívat na heslo - „já platím, já diktuji, já proto můžu všechno“? No ano, s vysokou pravděpodobností v řadě případů platí a jde o správný postup. Znovu se připomíná teze a vybídka - „náš zákazník - náš pán“. Jak vysoká je její platnost v praxi? Či by měla být?

Hotel je zařízení pro více lidí a je v zájmu všech, aby uplatňovali zásady slušného chování a respektovali místní pravidla a hranice. Tolerance a ohleduplnost ad. Pokud se objeví potíže a nezvyklá uspořádání, je prospěšné, aby se lidé dohodli. Větší stupeň připravenosti se přirozeně očekává na straně, kde se nacházejí majitelé, zaměstnavatelé a provozovatelé restauračních, hotelových a rekreačních zařízení. Mezi úkoly příslušných nadřízených patří, aby své podřízené vyškolili, seznámili je s různými verzemi komplikací a poskytli jim - pokud možno - účinné postupy k jejich zdárnému řešení. Jak se zájemci a zájemkyně doslechnou, že objekt, o němž uvažují jako o cílové lokalitě, je „podivný“, mají odstředivé tendence a hledají alternativní řešení.

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-magor-v-saune-109517

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-dulezita-je-spokojenost-hostu-110065

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-v-hotelu-neco-neklape-110574

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-si-nase-particka-v-hotelu-vedla-dale-111078

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-pobyt-v-hotelu-a-vdecnost-jako-ucinna-cesta-111376

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz