Článek
U leckoho se asi projeví zvědavost. Co by asi tak děti, kočky a myši mohli mít společného? Každý jistě uhodne, že pokud by šlo o dvojice, byla by situace o hodně lehčí, jasnější a logičtější. Nebo by se řešením mohlo stát, že půjde o tři oddělené malé příběhy. Zajisté poté budou dávat smysl. Navíc na sebe mohou časově navazovat.
Jenže skutečnost je jiná. Tři slova z nadpisu spolu opravdu dost souvisejí. Ale pro někoho možná půjde o překvapení. Vše začalo tak, že jsem na vesnické asfaltové silnici našel docela čerstvě usmrcenou myš. Co bylo dále? Protože vím, že sousedka vlastní kocoura, o kterého se podle mého názoru stará až příliš moc, tak jsem ji upozornil, aby si kocourek zaskočil za plot pro ňamku. Než se z ní stane řízeček, čímž myslím, že brzo kolem projede auto a myš se stane velmi placatou. Jenže jsem nepochodil. Majitelka chlupaté šelmičky mi oznámila, že on myši nejí. Pak mi došlo, že pobývá na mnohem lepší stravě. Leckdo asi bude znát speciální kočičí konzervy a oblíbené kapsičky. Svého času jsem slyšel, že jsou chutnější než strava, která je na části míst podávána lidem, třeba i v nouzi. Nevím. Nemohu posoudit, ještě jsem neměl příležitost, abych předloženou informaci prověřil a následně potvrdil či naopak vyvrátil.
Co se dá dělat. Kocour myší pohrdne. Časy se holt mění. A vzápětí mě napadla spojitost se současnými dětmi. Také u nich můžeme sledovat, že nejedí, co bez potíží konzumovaly jejich předchůdci. Ano, leccos bývalo v jídelníčku před řadou roků špatně. Jednak nebylo dost podkladů, neboť výzkum nedosahoval patřičné a vpravdě současné úrovně. Jednak měli občané omezenější výběr. A ne vždy ideálně vypadal stav jejich finančních prostředků. Dalo by se napsat, že museli projevovat dost velkou přizpůsobivost. Leckdy též schopnost improvizace. Což však ve srovnání s dneškem není úplnou novinkou. Stačilo by nahlédnout do mnoha domácností, kde se k jídlu ledacos nějak narychlo splácne. Jen aby zmizel hlad, nemuselo se na přípravu jídla věnovat tolik času, příliš se neutratilo atd.
Když se člověk zamyslí, děti se dostaly na vyšší úroveň, a proto by mnohdy nejedly, co se jídávalo dříve. V části případů by se jednalo o potraviny pod jejich úroveň. Ony jsou navyklé a tzv. moderní. Jsou ale lepší? Kvalitnější? Hodnotnější? Nutričně přínosnější? Kdo by sem obrátil svou pozornost, zjistí zřejmou analogii s kocourem. Jeho přirozená potrava v podobě obyčejné myši mu nejede. Dnes je trend, aby se cítil dobře, tak co by se lidé nesnažili, aby mu podstrojovali, že? Stejně tak si počínají rodič a dospělí obecně. Příliš se dětí vyptávají, co by se jim chtělo jíst a nadměrně jim plní přání v oblasti laskomin. Jen aby dosáhli jejich spokojenosti a náklonnosti. Je hlavní příčinou, že je mají rádi? Nebo je prioritní touhou a cílem, aby je děti nevyrušovaly z jejich aktivit? Ano, ponejvíce elektronických. Myslím, že se jedná o aktuální téma pro diskusi.
Na závěr lze doplnit, že obrazů navazujících na titulek se vyskytuje vůbec. Tak třeba děti se mohou snažit, aby byly mrštné, rychlé a šikovné jako kočka. Více pohybu by jim zcela jednoznačně prospělo. Jejich rozvoj zde je dnes velmi slabý a projevy a výsledky během hodin Tv takřka žalostné. Snad kromě sportovních tříd. A místo vzájemného provokování, obtěžování a omezování by jim jistě více slušelo, aby si hrály na kočku s myší. Kdo bude lepší a vyhraje. Vůbec nemusí jít pouze o tělesné kontakty, ale měřit se klidně mohou též v duševní rovině. Kupříkladu na jaké podnětné a užitečné poznatky kdo narazil. Tady se ještě zastavíme.
