Článek
V předchozím zamyšlení jsem se snažil předložit obrazy staré několik desetiletí / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kam-se-ztratila-drivejsi-soustredenost-deti-159571 /. Rodiče skutečně žili se svými dětmi a věnovali se jim a svoje životy opravdu sdíleli v pravém a původním smyslu slova. Dnešní sdílení je vlažným a takřka bezcenným odvarem. Rychle prolistujeme něčí fotografie a texty, aniž se nad nimi pozastavíme. Natož abychom se zkusili vžít do pocitů někoho. Na více nemáme čas. Možná na nic? Nebo jde o pouhý dojem?
Dáváme si mnoho cílů, přičemž jejich kvalita je často dost pochybná. Třeba excelovat na sociálních sítích, aniž bychom domysleli vlastní podíl na takřka bezbřehém šíření dezinformací. Vůbec nejde o fakt, že k nim já mám nedůvěru. Naopak, kdyby sloužily svému původnímu účelu a kladným úmyslům, podporoval bych je. Jenže odborníci na informační procesy po analýzách došli k nepříznivému a zároveň nepříjemnému a varovnému závěru - přibližně devadesát procent viděného a čteného se nezakládá na pravdě. Chceme snad žít v nějakém pozlátku, pokřiveném prostoru a času? Opájet se ne-realitou? Každý má možnost si vybrat. Zdá se však, že většina kriticky neuvažuje a angažuje se tam, protože ta možnost je! No - my máme přece také možnost skočit z okna, utopit se a…
Po konkrétní ukázce, jak mj. spolu dříve žili rodiče a děti, se posuneme do současnosti. Stav dnes vypadá následovně. Společná práce a spolupůsobení se doma skoro nevyskytuje. Pokud jsou rodiče s dětmi, tak sedí bez slov v autě a snaží se co nejrychleji dojet ke škole anebo na místo tréninku či na kroužek zájmové činnosti. O víkendu pak dosáhnout jednoho z cílů, který si na den dali. Rychle ho zdolat a frčet jinam. Čas tlačí, a tak spěchají. Připravují se o zážitek přítomnosti. Případně sedí někde jinde vedle sebe a věnují se nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Mají možnost a je pestrá, tak proč ne? Vždyť si užijí tolik legrace! Ale opravdu?
Existuje reálný přínos? Pozitivní posun? A kdo myslí na dopady? Obrázky se rychle míhají, neobjevují se požadavky na zapamatování a opakování, a tak není divu, že je jejich pozornost rozrušena a poté děti nedokážou udržet soustředěnost po desítky minut. Často můžeme slovo „desítky“ škrtnout a stále půjde o platný výrok, tak nepříznivý nastal stav. Navíc si děti myslí, že kráva je fialová a že maso se vyrábí v nejmenovaném místním supermarketu. Fakt zdařilý posun přehledu a vzdělanosti současné generace.
Máme k dispozici řešení? Jistěže. Zásadně omezit vliv zmíněných elektronických prostředků. Zejména pokud víme, že jejich existence neprospívá našemu lidskému zdraví. Kromě vlnění a světla jde mj. i o uměle vytvořené napětí, kdy čekáme okamžitou odpověď, ale ona nepřichází. Vznikají pesimistické konstrukce, které se nehezky podílejí na stavu našeho imunitního systému. Nemluvě o zvýšené časové dotaci, již jim věnujeme. Uspořený čas je zapotřebí v roli rodiče věnovat do úsilí směrem k dětem. Opravdově a nikoli povrchně a útržkovitě se jim věnovat, ne jen být vedle nich a posléze se divit, co potomci „stvořili“. Nápověda ke konkrétním cestám zazněla v prvním zamyšlení. Pokud by mě někdo chtěl obviňovat, že někoho tlačím do minulého století a nejsem ochoten a schopen pochopit nic z moderních trendů, měl by se sám zamyslet. Naopak. Jejich přínos chápu, cením si jich, ale střízlivě vidím také jejich stinné stránky a problematické body. Za dobrovolný úkol mám doporučení - zopakujte si, jak zní definice ohně! Spolu s živými obrazy. Více netřeba dodávat.
