Článek
Kdo přišel, aby byl plán rozdělen na dvě půlky? Jde o nějakého vědce, který aspiruje na významné ocenění? Možná. Dokonce mezinárodního formátu? Co jestli se objeví podobný vědátor jako kdysi v Básnících? Pamatujete na sektory? Uvidíme.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o poměrně jednoduchou záležitost. Plán přece obsahuje znění úkolu a poté záznam o splnění. Tak jsou dvě půlky dány. Proč bychom zde hledali jakési komplikace? Co když se jedná o počínání jedinců, o nichž se povídá, že slyší trávu růst? Úmyslně i podvědomě zneklidňují svoje okolí.
Když se pozorněji podíváme na tiskopis plánu, lehce zjistíme, že s půlkami nevystačíme. Ledaže budeme sedět na svých vlastních. Konečně i ony se do plánu mohou dostat. Stačí je zařadit do opatření ve znění - „procvičení hýžďového svalstva“. Pak můžeme posilovat s oběma najednou nebo s každou zvlášť. Od příslušných odborníků se dozvíme, že kráčí o užitek, který pomáhá k lepší náladě a ke správnému sezení a chůzi. Detaily si vyhledejte či vyslechněte u nich. Hlavně je zavést do praxe. Mnoho lidí už neumí dobře sedět a chodit. Kam až jsme klesli?
Vrátíme se k tiskopisu plánu. Standardní podoba vyhlíží, že zcela vlevo je úzký sloupek s pořadovými čísly. Uplatňuje se v případě, že je úkolů a povinností mnoho, řekněme alespoň 10, klidně i 50. Svého času jsem slyšel o řádově vyšších počtech. Není divu, že podřízení onoho šéfa v jeho nepřítomnosti kouleli očima a vyslovovali ne zrovna pěkná slůvka. Posuneme-li se vpravo, nalezneme hlavní rubriku, tj. úkoly a opatření. Dále máme místo plnění, termín realizace a nejvíce vpravo bývá místo pro poznámky, případně ještě sloupeček pro záznam o s/plnění. Jestliže máme několik částí, kde vlastně půlku najdeme? Má cenu ji hledat? Na co je a čemu slouží?
Vydávám doporučení se pustit do dalšího pátrání. Jednou z možností je změřit šířku dokumentu a sem umístit čáru, aby se jasně vidělo, kde se půlka nachází. Jenže tím nám přibude další svislá linka. Nezasvěcené by mohla mást. Takže ji asi nepoužijeme. Nebo se bude půlka nacházet přesně uprostřed počtu úkolů. Je-li jich vzpomenutých 50, natrefíme na ni na kótě 25. Obtížnějším postupem bude vážení významu a obtížnosti úkolů. Zde mohou vzniknout komplikace, zejména když sem necháme vnést uplatňování individuálních přístupů. Jak víme, všichni nepracují stejně, ať již mluvíme o tempu a rychlosti, nebo třeba o oblasti motivů, postojů a hodnot. Strasti může při dělení učinit i slovní rozsáhlost úkolů. Pak se dělicí linie může nacházet na bodu 22, 24 i 28, a přece bude stále v půli. Psychologie komplikuje matematiku.
Na konec přijde jakýsi bonbónek. Kráčí o pravou příčinu, proč mě dnešní nadpis napadl. Jak jsem se dozvěděl od jednoho staršího muže, u nich v rodině se neustále něco plánuje. Nutně nemusí existovat písemná podoba plánu, ale někdy se soupis na papírku objeví. Žena je hlavní osobou v domácnosti. Ne snad, že by si počínala jako tzv. vzorný šéf, který všechny úkoly rozdělí a pak se založenýma rukama očekává hlášení podřízených ve své stylové kanceláři. Dokonce ani nelze předložit výrok, že by její půlky plánu byly zásadně menší. Jen se občas stane, že jí zavolá dobrá kamarádka a následuje dlouhý telefonát. Někdy zabere více než hodinu. Jindy táž osoba skoro bez ohlášení přijede, řekne pár slov. Na místě vše končí a její program se rázem mění. Žena si sbalí, převlékne se, nasedne a odjede. Až na několik hodin. Je jasné, že plán bere za své. Přesněji - její půlka. Ještě před pár minutami muži zdůrazňovala, jak moc má práce a kolik musí stihnout a jak se musí snažit i on. Během pár minut je mnohé jinak… No - půlka nepůlka, už si svoje půlky veze jinam. Mužova půlka zůstala, tu musí splnit. I kdyby si mezitím namohl svoje půlky! Někdy dostane úkol také k její půlce. Ač by se raději věnoval jejím. Nebo naopak nikoli - jak se na ni zlobí!?
