Článek
Tak nám kalendářní léto již skoro uteklo a my máme pár dní za sebou vstup do nového školního roku. Nejlépe by měl být klidný, což se ne všem daří. První se pozdě vrátil, protože pobýval s rodiči na dovolené, pro niž vybrali dost vzdálené místo. Druhý si musí zvykat na nové prostředí, neboť se rodina přestěhovala a on byl nucen změnit školu. Třetí přichází se sádrou na ruce, k níž přišel krátce po půlce srpna. Mezi chlapci se chlubí, jak hráli jakousi venkovní hru. Ve skutečnosti doplatil na fakt, že vlivem působení moderních informačních a komunikačních technologií má poněkud posunutou realitu a následně ji špatně odhadl a „narazil“. Při pozornějším pohledu a zejména po delším sledování jistě natrefíme na další konkrétní příklady.
Krátce bych se zastavil u společné záležitosti pro všechny. Myslím dopravu dětí do školy. Stala se objektem mého zájmu již loni, jak dokazují níže uvedené odkazy. V nich jsme se mj. dozvěděli, jak se ona oblast zveličuje. Místo aby dítě vyrazilo pěšky nebo na kole či na koloběžce a aspoň malým dílkem přispělo ke zvýšení nebo jenom k udržení své tělesné kondice, nechá se vézt. Škoda že nejde vjet autem až na školní chodbu. I když až k lavici by bylo lepší. Jednak by potomek nemusel ujít skoro nic. Jednak by rodiče měli jistotu, že se mu po cestě nic nestalo. Ale co námitka - je škola zcela bezpečná? Nic se v ní nemůže stát?
Proč se o dopravě dětí do školy zmiňuji? Hlavním důvodem je, že se v řadě případů stává podnětem k rozšiřování a zvýrazňování rozdílů mezi dětmi. Není přece vůbec jedno, jestli sem dítě přijede prostředkem MHD, který je vnímán jako „pro socky“. Přitom se šetří náklady. Kdyby s ní jezdily všechny děti, mohli bychom právem uvažovat o kladném ekologickém efektu. Pak zde máme dítka, která jsou přivezena v tzv. obyčejných autech. A poté je cítit, když někdo přijede v drahém vozidle, především pokud se jedná o něco většího a tzv. čerstvého, tj. kráčí o poslední typ ve výrobě. Mimochodem - tady vidíme, že třeba ani zavedení školních uniforem by příliš nepomohlo. Žáci a žákyně si najdou jiné způsoby, jak se oddělit a povýšit.
Podíváme se na děti, které někde na cestě stojí. Buď čekají na MHD či na skupinku jiných vrstevníků, aby se společně přesunuli do školního cíle, někdy i pěšmo. Již přijíždí auto, které veze spolužáka, přičemž čekající doufají, že si jich někdo všimne a přibere je. Problém se zastavením se nemusí vyskytnout jako velký, vždyť se stejně jede pomalu a pár vteřin navíc nikoho nezabije. I když se část řidičů tváří opačně. Jako kdyby je pár neujetých metrů stálo velké peníze, ušlou příležitost, duševní klid atd. Nezřídka se jim nebo někomu před nimi stane dopravní nehoda. Pak všichni stojí a čekají. V lepším případě se dá velmi pomalu projet. Občas pouze do doby, než někdo ze zvědavě nahlížejících řidičů do někoho či něčeho vrazí.
Aby bylo jiné dítě nabráno, musí být splněno několik podmínek. Za prvé se musí dostavit včas na místo naložení. Za druhé by si ho měl spolužák všimnout. Nebo jeho rodiče. Za třetí je otázkou, zda se jedná o vhodné místo. Za čtvrté se v důležité roli ocitá čas. Nezřídka všichni spěchají, vše ostatní jde bokem. Za páté se kamarád zabere do dění na displeji a na druhé zapomene. A za šesté musí být k dispozici potřebné materiální vybavení, tj. dětská autosedačka či podsedák v návaznosti na věk a výšku dítěte.
V neposlední řadě platí, že v části aut není dost místa. Vždyť vezou svoje vlastní děti. A jiní nejsou, jak již bylo krátce zmíněno, vybaveni další povinnou sedačkou. A ještě se podívejme, jakou chuť mají matky a otcové přibírat cizí děti do svého auta. Svým způsobem může jít o nebezpečné počínání. Ne snad že by někdo vytáhl nějakou zbraň. Ono by stačilo, aby se nějak nevhodně vyjádřil. Kdyby naopak chválil a přiměřeně záviděl, asi aby se majitelům vozu jelo lépe. Byl tak chudší žák doma poučen? Šlo o jeho vlastní nápad? Podnětné otázky ke zkoumání.
Rád bych upozornil na určité psychologické momenty. Jak by se kdo tvářil na gesto či pohled spolužáka z auta ve smyslu - „jen si počkej, já se mám líp než ty“ a „jsi v horší pozici a patří ti to“ atd. Povšimnou se něčeho rodiče? Přidají svoje negativní připomínky? Třeba o chudácích? Vždyť mají špinavé boty! Kdo ví, jestli mají čisté oblečení! A co když zapáchají? Brr, jedeme dál…
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-budouci-ministri-prijizdeji-20992
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-doprava-do-skoly-a-ledovec-21126
