Hlavní obsah

Jak se z paní učitelky stane kráva

Foto: Patocka Otakar

Ocitne-li se kráva na obrázku nebo na poštovní známce, můžeme být v klidu. V praxi se leccos může zkomplikovat. Nemluvě, pokud je využita pro označení člověka. A že se tak stává!

Je odpoledne. Asi tak dvě hodiny od času, kdy skončila výuka. Máme před sebou dva chlapce. Jejich prospěch není valný. Nudí se, a tak vezmou pruty a zbijí jimi jiné chlapce . Bude, je, byla zábava!

Článek

Docela jednoduše. Stačí, aby se snažila dodržovat hranice a pravidla, která mají závaznost při pobytu ve školních prostorách. Je docela známou skutečností, že je žáci a žákyně příliš nerespektují. Dalo by se říct a napsat, že se chovají jako voda a plyn. Jakmile se někde objeví skulina, neváhají a vniknou do ní. Jen aby nemuseli pracovat. Pilně už vůbec ne!

Předložme si konkrétní příklad. Je odpoledne. Asi tak dvě hodiny od času, kdy skončila výuka. Rodiče ještě dlí v zaměstnání. Nemají přehled, co jejich potomci „vyrábějí“. Někdo by se mohl domnívat, že právě nadešel tzv. vhodný čas pro experimentování s návykovými látkami. Ano, někdy na ně dochází. Část případů bývá docela „rychlá“, rozumějme nebezpečná, takže je nutné, aby přijela posádka RZS. Jeden zmíněný případ je mi dobře znám. Používáme ho při preventivních akcích. Dnes se však nebude pít a kouřit, což má většina dětí jako praktickou zkoušku za sebou. Třeba již ve čtvrté třídě obtížně najdeme někoho, kdo ještě neochutnal alkohol. Kdo jim ho asi nabídl? Kdo u nich seděl či stál, když poprvé smočili rty a polkli? Hádanka jistě nepatří mezi těžké.

Máme před sebou dva chlapce. Jejich prospěch není valný. Na svůj věk skoro náctiletých mají docela sílu. Chtěli by mít ještě větší, aby se jich ostatní děti bály. Pokud možno být svalnatý bez námahy. Tak vznikne nápad odchytit dva slabší spolužáky a zbít je. Ke splnění jejich „cíle“ se hodí větve ulomené v městském parčíku. Jasně, ničím pořádným nezaujmou, pouze hrubou silou a násilím. Učit se je nebaví a navíc je třída hodnotově díky / spíše kvůli / nim nastavena tak, že kdo něco umí, je zesměšňován a nazýván tradičně známými termíny. Protože „naše“ chlapce nikdo nehlídá a ani se nikdo neptá, co odpoledne dělají, mají volné pole působnosti. Poněkud se nudí. A tak vezmou pruty a jiné chlapce zbijí. Bude, je, byla zábava!

Zde se vytváří předpoklad pro vznik nadpisu. Paní učitelka se náhodou dozví, co se stalo. Právě dorazila na morální křižovatku. Je mnohem komplikovanější, než má-li lékař na dovolené zasáhnout u zdravotního problému. Podle právní úpravy nemá jako osoba ze školy právo věc řešit. Jednalo by se o vměšování do osobních a rodinných záležitostí, za což by si mohla vysloužit nepěkné pojmenování, což se posléze opravdu stalo, případně by prohrála soudní jednání. Jenže cítí povinnost se slabších zastat. A tak koná. Jenže se potáže se zlou. Jak by se dal proces stručně popsat?

Rodiče agresorů nemají čas a vlastně je ani nezajímá, co paní učitelka chce, když jim píše a volá. Vždyť nejde o výuku. Jo, zeptají se svých synů, ale… Zeptali se a dozvěděli se, že verze je opačná. Oni byli napadeni. Není co řešit? Je podivné, že nemají ani šrám. Na rozdíl od skutečně napadených, kteří se navíc „prozradí“ plachými a až ustrašenými pohledy. Rodiče naprosto věří verzi svých zlo-synů, do školy nepůjdou a nepřejí si, aby jejich děti byly obviňovány. Jak si někdo může dovolit je tak nepěkně nařknout?

Tak, dort máme za sebou. Zbývá ještě třešnička. Má podobu, že borci, kteří napadli, přijdou další den do třídy a doslova se drze smějí paní učitelce do očí, hází klasicky rameny a zraky prozrazují „co ty mi jako můžeš?“. Vyučující hned pochopila, že je bezmocná. A také že se z ní stala kráva. Takřka ani nepochybuje, jak je v oněch domácnostech titulována. Zůstávají následující otázky. S jakou chutí bude dnes učit? A zítra a pozítří? Má o co se v sobě opřít? Začne si hledat místo jinde? Nebo - dokáže agresorům pohlédnout do očí? Může na jejich adresu vůbec něco říct před třídou? Měla by čekat, že příště jejich pruty a pěsti „dolehnou“ na její tělo? Není pro ně přece těžké zjistit, kudy chodí domů, že? Či probodnout pneumatiku? Nakopnout její kočku? Rozšlapat květiny na zahrádce? Nebo si svůj akt odplaty nechají na později, až od ní přejdou na druhý stupeň? Jak byste na ně odpověděli? A co poradíte paní učitelce? Má se přihlásit do kurzu sebeobrany? Nebo by stačil kurz asertivního chování? A co individuální zfackování bez svědků v kabinetu? Zatím na ni platí známá lidová zkušenost - „za dobrotu na žebrotu“.

Několik odkazů, které s tématem souvisejí:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-odvraceny-utok-zaka-mela-by-pani-ucitelka-dostat-vyznamenani-115088

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-vrazda-na-slovensku-prospeje-ceskym-skolam-113996

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-konecne-noze-v-ceske-skole-83967

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz