Hlavní obsah

Jak ze složité situace ve škole ven

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jiří Vítek / Seznam.cz

Když se nás někdo zeptá, kudy se dostaneme do cíle, třeba na známý zámek, jak vidíme na obrázku, poradíme mu a ukážeme, pokud víme. Ale v oblasti mezilidských vztahů a výchovy bývá cesta nepoměrně složitější. Přesto se leccos rýsuje…

Mezi dobrými cestami se jako jedna z nich ukazuje tzv. triáda. Česky bychom ji mohli nazvat trojsetkáním. Účastní se vyučující, rodič a potomek. Jde o novou zkušenost a pro některé děti o velké překvapení.

Článek

Z předchozích dílů / viz seznam dole / jsme se dozvěděli, jak členitá, složitá a organizačně a duševně náročná je práce příslušníků pedagogického sboru. Zejména když necítí podporu ze strany rodičů. Ba s ní leckdy nemohou ani trochu počítat. Ač lidem „na veřejnosti“ je skoro vše jasné. Přece by rodič nešel proti škole, která vzdělává jeho syna či dceru, že? Měl by být rád. Možná i vděčen! Přesto se v části dějství právě tak věci odehrávají. Dnes se podíváme na možná řešení.

Jako první se logicky nabízí schůzka s rodiči. Tady se jako kámen úrazu ukazuje, že dochází k přečíslení, kdybych měl použít sportovní názvosloví. Takže je ve třídě moc dospělých na jednoho. Leč někdy přímo proti němu. Občas se stane, že tlak bývá moc velký a paní učitelka marně čeká a doufá, že by se jí někdo zastal a pomohl. Není divu, že mívá negativní pocity. Kupříkladu prožívá napětí, strach, obavy, zklamání, smutek, bývá zaskočena, taktéž naštvaná. Třeba že situaci nezvládá. Nejen na sebe. Zlobí se též na rodiče, že nechápou, co vše dobré chce přinést jejich potomkům. Vždyť za ně dělá kus práce…

Svoje povolání, podle některých se její práce nazývá poslání, má ráda. Dlouho se na jeho výkon připravovala, studovala s pílí a snaživostí a projevovala další významné osobní vlastnosti. Jak ráda by učila, plnila vnitřní světy dětí novými poznatky a pohledy, aby jejich příští životní putování bylo zajímavé a podnětné, nikoli nudné a jednotvárné. A nyní zde stojí, připadá si jako terč, do něhož se přítomní trefují. Bude velmi užitečné se zamyslet, proč se tak děje. Praxe ukazuje nikoli jednu příčinu a snadné vysvětlení, a tak se sem vypravíme v příštím čase. Nyní se prozatím uspokojíme výrokem, že lze docela dobře pochopit, proč se řada učitelů a učitelek obává zmíněnou cestou vydat. Tuší nebo dokonce vědí, že na ní nečeká skoro nic dobrého.

Bez dalších podrobností se podíváme o kus jinam. Nabídne se něco lepšího a více posouvajícího. Mezi dobrými cestami se jako jedna z nich ukazuje tzv. triáda. Česky bychom ji mohli nazvat trojsetkáním. Mohlo by následovat širší pojednání, ale nám postačí kratší objasnění. Účastní se ho / či jí / vyučující, rodič / rodiče / a jejich potomek. Pro všechny obvykle jde o novou zkušenost a pro některé děti o velké překvapení. Proč ony na něm mají být? Přece ostatní je omezují, obtěžují, provokují a otravují a matka či otec přišli domluvit paní učitelce, aby učinila řádění přítrž a stav napravila. Jenže jak vypadá celá skutečnost?

Nemusíme ani dlouho spekulovat, abychom poznali, že dítě doma předkládá svou verzi. Jeho zpráva a líčení jsou logicky postaveny tak, aby z ní vyšlo co nejlépe. Často jako oběť, chudák a terč konání a až běsnění ostatních. Na schůzce se rodič dozvídá, že existuje ještě jiný úhel pohledu. Dochází mj. k poznání, že dítě se chová jinak, než jak doma informuje. A někdy sem vstoupí jiný vyučující a stav potvrzuje. Padají poznámky jako - „váš syn není žádný svatoušek“, „vaše dcera udělala to a to“, „vše mu/jí bylo vysvětleno nejméně pětkrát a nic se nezměnilo“, „často mi lže do očí“, „popírá zjevnou vinu“, „všechny děti to viděly a potvrdí vám to“ apod. Jistě, neposlouchají se příjemně, ale je třeba je vzít v potaz. Také dospělí ve škole přece mají právo sdělit svůj pohled, ne? Zajímavé je sledovat chování rodičů na místě. Sám jsem viděl tzv. nervního otce zatínat pěsti a vrhat pohledy na syna. Kdyby místo očí měl nože, ani RZS by ho před vykrvácením nezachránila. Jindy matka spustila proud slz, kritiky a výčitek. Tak ji dcera zklamala! Konkrétních příkladů by se mohlo předložit více.

Významná poznámka. I přes podobu s jednáním u soudu by nemělo dojít k odsuzování, zatracování a pouhému vynášení trestů. Nejlepším výsledkem bývá dohoda o vzájemné spolupráci. Podobně jako mezi politiky. Jimi vlastně učitelé a učitelky tak trochu občas jsou. Musejí být. Tak uvidíme, co ne/bude a kam se ne/dostaneme.

Předchozí díly:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-se-ucitelka-nazyva-ucitelkou-94101

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdy-bude-ucitelka-ucitelkou-94357

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ucitelka-by-moc-rada-byla-ucitelkou-95601

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz