Článek
Před pár hodinami se podařilo zveřejnit pár řádků pod názvem - Kytice na sv. Valentýna / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kytice-na-sv-valentyna-121464 /. Takže už leccos víme. Protože se mi nepodařilo se na malé ploše vypořádat se všemi náležitostmi, dovoluji si pár řádků ještě nabídnout.
Minule jsem se zmínil, že je klidně možné, jak si z nás ohledně zvýšených cen dělá někdo legraci. Nebo se snaží námi manipulovat? Povýšit importovaný a uměle implantovaný svátek na nepřiměřenou výši? Je v pozadí snaha především vydělat? Nebo pomoci k rozvíjení a obohacování mezilidských vztahů. Tuším, že uhodnout správnou odpověď nebude tak obtížné.
Mimochodem - máme se smát a dokonce posmívat někomu, kdo ho nechce slavit? Proč by třebas muž po 29 letech v trvalém svazku měl mít povinnost přinést domů květiny, když už řadu let není zamilován? Čeho by se kytka stala potvrzením? Že se nikam nechystá? Že je spokojen? Že sice moc spokojen není, avšak vydrží? Aby se vyhnul výčitkám a kritice a měl pokoj? Tak si máme představit lásku? A kde leží zamilovanost? S ní si přece spojujeme cosi jako euforii, oblouznění a omámení. Vědci zjistili, že trvá maximálně dva roky!
Také jsme si připomněli tzv. před/vánoční honičky. Hlavně aby se sehnalo a zakoupilo co nejvíce. Mít se fajn a raději ještě lépe. Podobně se děje též na sv. Valentýna. Leckdo se doslova honí a předbíhá, co všechno koupí, jak se nechá masírovat médii. Stále silnější roli zde sehrávají sociální sítě. Rozumný člověk rozhodně udělá lépe, když se na jejich stránkách nebude vyskytovat. Bude mít více klidu a méně zátěže a stresu, jak nám sdělují podklady od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí. Jejich zprávy a poznání bychom měli sdílet, nejlépe skutečně, ne povrchně jako tzv. sdílíme na uvedených sítích. Koho by třeba napadlo jít ven před dům a leckomu vykládat, co dělá, na co myslí, co si koupil, kde byl, co viděl a slyšel, s kým a o čem mluvil, co se mu ne/líbí, s čím ne/souhlasí, ptát se na nejrůznější záležitosti a třeba mu nabízet fotografie své rodiny? Zdál by se vám v pořádku? Ponechám do debaty.
Kdo není na odpovídající finanční výši, tak si neváhá půjčit. Potřebuje se ukázat a získat pozornost. Koná moudře? Každý si může ponechat vlastní názor. Od specialistů na finanční procesy by se ovšem dozvěděl, že se dopustil věcného omylu. Na zbytné věci by si člověk zásadně neměl půjčovat. Co jimi myslí? Drahé potraviny, obecně alkohol a jiné drogy jako cigarety, dárky jakékoli a komukoli, rekreační pobyty a dovolené, tzv. módní věci atd. Naopak za rozumnou investici považují pořízení bydlení a náklady na vzdělávání. Úplná jednota nepanuje při pohledu na podnikání. Jak víme, působí zde zpravidla dost vysoká nejistota. Takže základní rada zní jasně - pokud nemám na slavení svátku, byť jakkoli významného, dost peněz, tak ho nebudu slavit. Případně ve velmi skromných rozměrech. A dost.
Na závěr praktický tip, o kterém jsem se čerstvě dozvěděl. Jeden skoro zralý muž nebyl spokojen na sv. Valentýna s děním kolem sebe. Proto se rozhodl, že obchodní triky obejde. Letos nedosáhl úspěchu, měl moc práce a s nákupy se unáhlil. Ale po vybřednutí z oslavné euforie už přemýšlel a přijal předsevzetí, že budoucí rok se projeví jako chytřejší. Napřesrok vyhraje nad systémem a komplotem zdražujících subjektů a jimi poskytovaných služeb a zboží. Jaký má úmysl? Pro příště bude vědět, že by platil zbytečně moc peněz, a tak se zařídí jinak. Část položek nakoupí dopředu, třeba patřičné tekutiny v akci, u rohlíků nemusí moc uvažovat, tam se cena nezmění / snad - dodává / a společný pobyt si dopřejí buď už kolem půlky ledna, nebo počkají na příznivější březnové či dubnové ceny, než začne letní sezóna. Pokud spolu ještě budou žít… Jeden nikdy neví. Pokud by došlo k rozchodu, litoval by peněz ještě více. Vlastně by dvakrát sedl na lep!
