Článek
Kdo si přečte nadpis, se zvýšenou pravděpodobností bude tvrdit, že ví, jak bude zamyšlení pokračovat. Zajisté v něm popíšu nešikovnou dívku, které chybí nadání a navíc ani není moc přičinlivá. Kdo by se pak divil, že ve škole dosahuje pouze slabých výsledků? Vše bude navazovat na obecné i konkrétní nářky na nízkou úroveň současné mladé generace.
Jenže leccos může být jinak. Podívejme se na záležitost jako na celek. Představíme si spíše opačný vzor dívky. Ze školní docházky sice není nadšená, avšak nemá s ní žádný problém. Počet jejích zameškaných hodin je minimální. Jedná se pouze o povinné kontroly u lékaře. Vše řádně zdůvodněno. Má štěstí, že doma vládne přísnost. Kdysi se od docela moudré osoby doslechla, že by měla být ráda. Vše se jí bude hodit, jak nám napovídá známá životní moudrost - „je třeba ohýbat proutek, dokud je mladý“. A hned vedle ní můžeme posadit její kamarádku - „co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“. Pokud se někdo řadí mezi vyznavače a aktivní uživatele metody kritického myšlení, jistě upozorní, že jejich platnost není absolutní. Vždyť dnes se tolik věcí mění. Co platilo před deseti roky, je dnes již pryč atd.
Jenže jak sem patří levost, která je zmíněna v titulku? Svého času se stalo, že se jedné dívce přihodil úraz. Pozor - nestal se její neopatrností, jak by se leckdo mohl domnívat. Zejména když pomyslí, jak se chovají děti na druhém stupni ZŠ. Jak víme, lidé používají tzv. zasvěcená vyjádření a hodnocení jako - „nemožné chování“, „měli by se natočit a podívat se na sebe“, „hrůza, kdy tohle skončí?“, „strašné, co z nich jen vyroste?“ apod. Některá vyznívají velmi negativně a jsou plná odsouzení. Ano, částečně po právu. Byli však hodnotitelé výrazně lepší?
Zranění vůbec nevypadalo hezky. No - které bychom tak viděli, že? Odřeniny, modřiny, chvilková ztráta vědomí, podezření na otřes mozku, silná bolest v jisté končetině. Situace zralá pro příjezd RZS. Následující vyšetření naštěstí prokázala nižší újmu, než jaká se na počátku zdála. Přesto přišla na pořad hospitalizace, vložení cizích těles, šití, sádra, zpřísněný léčebný režim. Slečně si ovšem vedla velmi dobře. Vše respektovala a již po několika hodinách se začala zajímat, jak si sežene probíranou školní látku. Nechce nic zmeškat. A podaří se jí vše dohnat? V jejím věku klobouk dolů! Její odpovědnost je více než dostatečně vysoká.
V praxi se prokázal souběh příznivých faktorů. Jednak měla dobré vztahy se spolužáky, kteří po vyrozumění o průšvihu reagovali správně a vcelku pohotově. Nemohla na pravou, tj. pro ni klíčovou ruku, a tak byla vděčná za poslání naskenovaných stránek zápisů. Jednak jí bylo vlastní se snažit a nevzdávat se. V neposlední řadě platí, že má kolem sebe kladné příklady, myslí se především dospělé osoby. Každá z nich něčeho nikoli zanedbatelného dosáhla.
Jaksi přirozeně vznikl podnět a nápad - co kdyby šla do školy co nejdříve a psala levou rukou? Snad si dovedete představit, jaké měla jako ryzí pravačka počáteční krůčky. Ano, žádná sláva. Jenže v dobrém slova smyslu nedala pokoj, až se „levé“ psaní stalo skutečností. Nejvíce se zdokonalila přímo ve škole, kde vládlo tempo. Díky pracovitosti a cílevědomosti stíhala většinu látky napsat během výuky. Zbytek si poté doplňovala doma. Chvályhodný počin, že?
Poté se čas trochu posunul a měl přijít první test. Pochopitelně cítila obavy. Zde se do hry dostává pověst. S ohledem na předchozí výborné známky, solidní docházku a kladné postoje nebyl problém, aby byla časově zohledněna a dostala pár minut navíc. Odměnou se jí stala jednička! Vysokou překážku zvládla! Levá žákyně si od nás jasně zaslouží palec nahoru.
Odkaz, který s tématem dost souvisí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-na-co-je-levy-63977
