Článek
Ha, rodinka z předchozího příběhu se dočkala pokračování. Že by se o něco později stalo něco významnějšího? Bylo nějaké dítě po seskoku zasaženo žahem medúzy? Přišla větší vlna? Napilo se vydatně slané vody? Něco / dokonce cenného / jim upadlo do moře? Nebo se přihodilo cosi až v následující den? Porovnat základní údaje lze na:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-na-kapitanskem-mustku-81874.
Nikoli. Je naopak úplně jiný den, přesto je leccos stejné. Na plavidle se nachází osm osob, tady se nelišíme. Na hlavním místě stojí žena. Pořád jedeme ve stejné koleji. Na rozdíl od své „kolegyně“ zpřed dvou dnů má výrazně nižší hmotnost, přesto by se o nadváze dalo mluvit, snad jen mírné? Možná tu přesnost v kilogramech není podstatná. Jako důležitější bych viděl znak, že má v puse cigaretu. Ano, plavou po moři, má kolem sebe děti, všechny obtěžuje svými zplodinami. Vynořují se dvě námitky. První je, že ostatní jsou zvyklí a zápach jim už ani nepřijde. Zvykli si, zdravotní dopady však nemizí. Jako druhý vystupuje fakt, že vlivem větru dochází k rychlému odlivu pryč. Jeho vrtošivost rozhodně není zárukou, že nikdo nebude omezován a ohrožován. Stará se snad matka, kam z ní stovky - a přesněji tisícovky - škodlivých látek odplývají? A na koho narážejí? Viditelně ne. Její závislost, a především její ukojení jsou pro ni prvořadé.
Dá se pochopit, když se dospělí snaží věnovat svým chytrým mobilním telefonům, zde se nejvíce soustředí, aby zachytili svoje ratolesti. Dost se bude blížit pravdě výrok, že některé se zanedlouho ocitnou na sociálních sítích. Jen si představte vymoženost, kdy se tzv. přátelé mohou dozvědět slovem a obrazem, že zrovna brázdíte moře. Co se dříve spotřebovalo času! Kromě příjezdu na místo si zkusme vyrobit reálný obrázek - opatrně na plavidlo přepravit fotografický aparát, dále vyfotografovat rodinku při plavení, což nebylo jen tak. Stačí vzpomenout na starší typy přístrojů, u nichž se docela pracně nastavovala clona. Nejde mrak? Jak svítí slunce? Hýbe se někdo? Kapka se nesmí objevit na sklíčku apod.
Neřkuli o jedincích s příliš vysokými požadavky na rozestavení osob. Jde o možný postup třeba při shromáždění kolem vánočního stromku. Na vodě se ovšem jeví jako ne zcela vhodný. Omezený prostor, pohyb vln… Následuje úsilí o šťastný návrat ke břehu. Když se nic špatného neděje, je několik dalších rizikových míst jako vyjmutí kinofilmu, jeho pečlivá úschova, přeprava domů a jeho vyvolání, ať již probíhá svépomocí a/nebo ho svěříme povolanější osobě. Až když máme fotografie v ruce a zaplatíme je, můžeme se vrátit domů, prohlédnout si je a konstatovat, které komu ukážeme. Někdy šlo o běh na několik týdnů.
Je dobré vědět, že výpůjční doba loděk a dalších atrakcí, ať již mají podobu velryby, kachny, labutě apod., je 1, 2, 3 a dokonce 4 hodiny. Ceny nejsou nízké a směrem k delšímu času samozřejmě stoupají, ale nikoli závratným tempem. Početně se zdá, že objednat si plavidlo na 4 hodiny je nejvýhodnější. No - jistě ne pro peněženku osoby, která platí. Pro majitele a/nebo pro obhospodařujícího jedince naopak ano. Ještě lepší by bylo, kdyby se lidé střídali po 1 hodině. Což asi nejde. Podobně jako někomu půjčit na horách u vleku skipas. Jenže atrakce leckdy zbytečně stojí na písku poblíž hladiny. Navíc se nějaký čas spotřebuje na sjednání kontraktu, kdy část zájemců a zájemkyň, jak jsem sám viděl a slyšel, má více než 10 otázek. Pak se teprve platí, a ještě je třeba velký předmět dostrkat k vodě a kousek od břehu. Poněkud stejná je procedura při návratu. Čas dost letí. Odběr na 4 hodiny je opravdu výhodný, ale znovu připomenu, že hlavně pro inkasující stranu. Hlavně si nezapomenout cigarety a mobilní telefony!
