Článek
Člověk by odhadoval, že když se skupina náctiletých vlivem postupu času přelije do kategorie „nejmladší cet“, zvýší se jejich vzdělání a budou vlastníky většího rozhledu. No - opak se leckdy ukazuje jako pravda. Stačí připomenout závěr průzkumu na úseku finanční gramotnosti, kde většinou docela propadají / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-nase-generacni-vlocky-a-intelektualni-prevaha-80037/. Co si můžeme a máme představit?
Chybějí jim informace, jak se mají chovat ve finanční části svého života. Kupříkladu se prokazují nedostatečnými znalostmi kolem obsahu a podstaty pojmů jako půjčka, úvěr, úrok, hypotéka a mnoho dalších, které sem zákonitě patří. Zdá se, že kráčí o dopady nadměrné ochrany ze strany dospělých a jmenovitě rodičů. Mezi jejich názory patří - „dosud za nás vše řešili rodiče, tak proč bychom se měli starat?“, „spořit si na důchod?, nevidím důvod, to je strašně daleko“ atd. Málo jim též říká pojem „dluhová past“. Při pečlivějším hledání mezi nimi najdeme někoho, kdo před lety vyrazil na jízdu MHD a neoznačil si jízdenku. Poněvadž ji u sebe zřejmě ani neměl! K jeho smůle byl kontrolován, pokutován, ale věc hodil za hlavu. Nemá tušení, do jakých trampot se dostal. A neřeší je!
Nemohu si pomoci, ale v hlavě mi naskakují neodbytné otázky. Zde je jejich přehled. Jak se máme dívat na jimi vyhlašovaný informační předstih před staršími obyvateli? Jak je možné, že mají pro vzdělávání mnohem lepší podmínky, ale jejich skutečná schopnost je významně slabší? Mohli by si takhle „děravý“ přístup dovolit jejich rodiče? Nebo dokonce prarodiče? Uvědomme si, že v jejich věku 24, 26 a podobně let jejich babičky a dědečkové vodili svoje děti do MŠ / „rychlejší“ již do ZŠ / a následně odcházeli pracovat, aby se uživili, zatímco oni ještě studují, cestují, přemýšlejí, jestli vůbec budou pracovat atd. V lepším případě již do zaměstnání nastoupili a mnozí vše, co vydělají, „investují“ do své zábavy. Leckdy nemají tušení, jakou by měli zvolit cestu, kdyby si chtěli pořídit vlastní bydlení. No - někteří mají obraz - prostě si půjčí, kolik bude potřeba, aby dosáhli na vše, co chtějí a co se jim líbí, aniž by uvažovali, zda budou vysokou částku schopni splácet a o jak dlouhý čas půjde.
Závěr by mohl znít, že byl právě zjištěn a předložen jeden z průkazných faktů propadu mladé generace, která má být - skoro jako vždy v lidských dějinách - lepší, chytřejší, znalejší a připravenější. Možná je hodnocení příliš příkré. Nicméně všude kolem nás najdeme řadu signálů a faktů, že se moc nemýlí. Mohlo by jít o narušení stereotypu, jak jsou starší obyvatelé hloupější, nepřipraveni na tzv. moderní způsob života, jak je dnešní doba válcuje, jak nízká je jejich přizpůsobivost atd. Jenže zmíněný průzkum přináší pozoruhodné a mírně překvapivé poznání - v oblasti finanční gramotnosti dříve narození dosahují zřetelně lepších výsledků. Ano, zjištění má logiku - během života něčím prošli, vícekrát se spálili a byli nuceni odstraňovat nepěkné důsledky svých nesprávných kroků, chybných rozhodnutí atd. Ba někdo v návaznosti na ně spadl takřka až na dno. Není nad osobní zkušenost. Přesto zůstává vážný dotaz - jak se současné školství podílí na přípravě mladých lidí do života? Sem se nutně musíme někdy vrátit.
Jak zní závěrečná poznámka - nemusím se ženit, vdávat, zakládat rodinu, ať již oficiálně nebo na psí knížku, ale měl bych vlastnit potřebné znalosti a dovednosti. Podobně jako hasič možná nikdy nebude zasahovat proti požáru v desátém patře. Ale musí vědět, jak si má počínat, kdyby se tak stalo!
