Článek
Leckomu by se mohlo zdát, že když na počátku měsíce prosince na dveře zaklepe a/nebo na zvonek zazvoní Mikuláš v doprovodu čerta a anděla, jedná se jen o zcela nevinnou akcičku. Praktické poznatky ukazují, že skutečnost se leckdy mívá docela jinak. Možná nebude na škodu se na pár souvislostí blíže podívat. Je dobré vědět více a lépe být informovaný než naivní a překvapený. Třeba nás následující poznatky a postřehy vyzbrojí, až se dostaneme do poněkud netradiční mikulášské situace.
Je například bláhové si myslet, že všechny vzrostlé děti jsou bázlivé, poslušné, poctivé a hodné a nakloněné ctít tradice. Jako důkaz mohou vystupovat některé negativní příhody. Přijde do dveří čert a řekne „jsem čert, kam si maminka schovává peníze?“. Zůstanou-li malí chlapci nebo děvčátka sami, chovají se většinou přirozeně. Se strachem a naivní důvěrou pustí čerta dovnitř a on si splní svůj nereprezentativní záměr. Poté odchází se slovy „běda jak budeš zlobit, pak se pro tebe vrátím a seberu si tě“ a na zvýšení účinku zahrozí řetězem a pytlem a zmizí. Někdy je role ve smyslu aktivity a pasivity obrácená. Některé menší děti se snaží čerta nebo anděla uhodit a nějak mu ublížit, protože se chtějí dozvědět, jestli je zranitelný, zda ho úder bolí a hlavně jak bude reagovat. Byl dokonce zaznamenán případ, kdy dítě na čerta vystřelilo. Vždyť jistě má několik životů!
Jinou a rovněž výmluvnou příhodou je, že velký a silnější čert na schodišti v paneláku nebo za křovím zastavil malého a slabšího čerta a pod pohrůžkou násilí z něj mámil vydělané peníze. Jde o odvrácenou stránku vztahů a potvrzení, že mezilidské vztahy mnohdy nemají vysokou hodnotu, jsou narušovány a že mnozí lidé se neštítí sahat k méně pozitivním až nemorálním způsobům jak se dostat k penězům. Tradice jim slouží nikoli k morálnímu a informačnímu rozvoji a k rozšíření zkušenosti, ale má přinést finanční obohacení. Každý by si zde asi měl počínat opatrněji a být si vědom, že úmysly všech zúčastněných osob nejsou jen křišťálově průzračné.
Nebude chybou napsat, že po službách andělů, čertů a Mikulášů je poměrně vysoká sháňka. Kromě internetu se do „hry“ pouštějí i obecní úřady a zaměstnavatelé. Že by si občané a zejména rodiče tolik cenili lidových tradic? Že by je v moderní a uspěchané době natolik oslovovaly? Je správnou odpovědí, že je chtějí svým potomkům připomenout? Možná nám předchozí odstavec naznačil, že vše nemusí mít jen pozitivní podobu. Jistě nebude chybou snažit se mít proces pod kontrolou. Vždyť jde o naše děti!
Velký zájem svědčí o nedostatečném zvládnutí výchovných procesů a o faktu, že jim rodiče příliš nerozumějí. Jak jinak a lépe si vysvětlit jejich poznámky, že je dobře, že čert přijde, protože dítě bude aspoň na pár hodin nebo dokonce dní poslouchat. Také lze s mírnou nadsázkou říci, že čím méně schopní jsou rodiče, tím dříve začínají své ratolesti s čerty strašit a vyhrožovat jim, že si je odnesou a tím jsou jejich hrozby častější a silnější. Násilné oddělení dítěte od rodičů je pro nejmladšího účastníka tradiční akce jedním z nejsilnějších negativních zážitků a nezřídka mu způsobuje psychické trauma. Podobně je možné hovořit o následujícím období, kdy po řadu dní rodiče používají vět typu „ty už jsi zapomněl, že tady byl čert, měl pytel a chtěl si tě za to zlobení vzít s sebou?“ Jinými slovy se rodiče snaží vynutit poslušnost a uplatňují postup „účel světí prostředky“. Oč by bylo lepší a efektivnější, kdyby se snažili o dosažení uvědomělé kázně a pozitivní ukázněnosti. Právem lze mluvit o prověrce. Jejich rodičovské schopnosti - aby bylo jasno. Od odborníků se můžeme dozvědět, že kdo vlastní rodičovské mistrovství, nepotřebuje pomoc osob zvenku, tím méně těch se zápornými charakteristikami.
