Hlavní obsah
Lidé a společnost

Stav v Africe dnes a zítra a zápolení s historickou zkušeností

Foto: Patocka Otakar - Časopis NGS

Kolem tamějších obyvatel probíhá velký zápas o obrovské nerostné bohatství, které se na tmavém kontinentu nachází na řadě míst. Situace vypadá, že obyčejných obyvatel se moc nedotkne. Nebo přijdou lepší časy?

Díky Africe řada evropských zemí zbohatla, dosáhla na vyšší životní úroveň. Víme nebo aspoň si domyslíme, za jakou materiální a lidskou cenu se stalo. Zdá se logické, aby zmíněné vyspělé země svým zaostalejším „kolegyním“ cosi vrátily. Nebo ne?

Článek

Po předchozím díle / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-zustane-nejchudsim-africanum-213514/ aspoň trochu víme, co se dříve odehrávalo v Africe. A mírně jsme nahlédli též do současného dění. Mezi jeho charakteristické podoby patří skupování tamější půdy v masivním měřítku, často za podhodnocenou úhradu, zveličování nabídek, pohotová jednání s lokálními i státními představiteli a uzavírání oboustranně výhodných smluv. Současně bychom na základě jistých poznatků a zkušeností mohli a spíše měli očekávat, že na obyčejného člověka mnoho nezůstane. No - v lepším případě drobty od stolu, kde hodují mocní. Ale jak dlouho a nakolik poklidně? Blýská se na jiné časy?

Problém těžby a odvozu nerostného bohatství, jak jsem se o nich zmínil minule, je součástí ještě vyššího celku. Je na místě si připomenout právě historickou zkušenost. Díky Africe řada evropských zemí významně zbohatla, dosáhla na vyšší životní úroveň. Víme nebo aspoň si domyslíme, za jakou materiální a lidskou cenu se stalo. Zdá se logické a v pořádku, aby zmíněné vyspělé země svým zaostalejším „kolegyním“ cosi vrátily. Nebo ne? Položme si následující otázky. O kolik a čeho by se mělo jednat? A jsou ve hře pouze finanční prostředky? Co by se dalo udělat v oblasti vzdělávání? Nebo ve zdravotnictví? A co třeba úsek kvality života člověka? Má se pomoc zaměřit také na životní prostředí? Kdo ví, že do Afriky se tzv. vyváží špinavá výroba? A znovu se nastoluje problém práce dětí! A celkově úseku lidských práv.

Jako přiléhavý a vcelku ilustrativní konkrétní příklad nám poslouží vracení kulturních památek a artefaktů. Ne všichni vědí, že se o ně svádí docela lítý boj. Nikoli se zbraněmi v rukou a na vozidlech jako dříve, když byly objevovány a odváženy. Spíše se usilovně jedná v zákulisí. Ano, k návratu části předmětů již došlo, děje se však velmi zdráhavě a komplikovaně. A ve hře nejsou pouze obavy, aby se dotyčné předměty nepoškodily cestou, a nižší kvalita péče v místě zrodu. Uvidíme, zda a nakolik se proces urychlí po otevření nového supermuzea v Egyptě nedaleko od světoznámých pyramid. Možná půjde o dějinný zlom.

Zdá se být skutečností, že africká specifika nám dají ještě hodně zabrat. Leckdy nastanou mimořádné podmínky a je tématem do diskuse, jestli se tu podaří postupovat spravedlivě. Jak by se tu mělo jít dále? Máme se my, příslušníci a příslušnice vyspělých zemí, chovat povýšeně a čerpat, co a dokud se dá? Nebo uznat minulost v podobě nesprávných postupů předků a snažit se o aspoň částečnou nápravu? A dnes se celkově chovat kulturně a slušně? Projevit vděčnost? Patrně by byla na místě. Další cenné podrobnosti lze najít ve zprávách o summitu G 20, kde se člověk mj. dozví, kdo kolik světového bohatství vlastní. Nemyslím jmenovitě, ale jak málo osob má největší díl světového majetku a peněz a naopak. Uváděné údaje jsou pozoruhodné, možná alarmující… Nůžky se stále rozevírají a navíc rychleji!

Je dobře, že se vzpomenuté setkání konalo právě v Africe. A že na něm byla poměrně zevrubně probrána témata trápící rozvojové země. A pozor -mj. se ukázalo, že nepřítomnost USA jako velmoci a zejména jejího chaoticky postupujícího prezidenta byla spíše kladem než brzdou.

Hlavně před Evropou stojí výzva, aby jako bohatý světadíl rychle vytvořila a hbitě rozjela programy a projekty, které Africe pomohou. Kupříkladu vytvořit podmínky pro tamější obyvatele tak, aby nemuseli uvažovat o vycestování ze svých chudých teritorií a stávat se nazlobenými či natěšenými migranty. A také se posunout v problematice navracení běženců do země původu. Možná i přehodnotit koncept multikulturality. Vskutku nemalé úkoly a výzvy…

Odkaz na pořad na ČRo Plus:

Evropa chce minerály z Afriky, musí ale smazat koloniální stín. O vliv soupeří s Čínou i Tureckem

Vinohradská 12 - 26. listopad 2025

27. listopad 2025

Historický summit G20 v Africe.

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-jsem-sla-k-lekari-s-ditetem-a-predbehl-me-jakysi-migrant-115660

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdo-je-kde-migrantem-118883

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-migrace-a-uhel-pohledu-119443

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rady-pro-migranty-195919

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz