Hlavní obsah

Přednostní ošetření migranta u lékaře a osobní pohled policisty

Foto: Seznam.cz

Policisty vidíme konat různé úkony. Vnímáme je zvenku, avšak vůbec nevíme, co se děje v jejich hlavách. Dnes máme možnost se podívat na pohledy a prožívání jednoho policisty v nepříjemné situaci.

Uniformovaný muž se podělil o výpověď: Vůbec jsem neměl radost, že na mě ten úkol vyšel. Jako nejobtížnější se ukázal vstup do čekárny. Bylo mi líto lidí, kteří tam posedávali a postávali. Zrovna tam brečely dvě malé děti.

Článek

Několik případů se skutečně stalo. Lidé si přivstali, nasedli do svých vozidel a/nebo do prostředků MHD, aby přijeli co nejdříve do zdravotnického zařízení. Zaujmout tzv. ranou pozici, tj. být co nejdříve na řadě. Komu by se chtělo dlouho čekat? Vždyť potřebuje za dnešek stihnout tolik věcí. Jenže se na místo dostavil migrant v doprovodu policisty a - světě div se - dostal přednost!

Tehdy popsaná situace / viz odkaz dole / byla poměrně jasná a přehledná. Aspoň pro osoby sedící a postávající v čekárně. Ony se dostavily již před nějakým časem, strávily zde určitý čas, není jim úplně dobře a nyní se objeví mladý muž. Jeho vzezření neomylně napovídá, že nepochází z ČR. Ne že by snad vypadl z oka bývalému poslanci D. Ferimu, tč. ve výkonu trestu za své delikty. Pravda, mohl se zde narodit rodičům cizincům, kteří zde působí již delší dobu a dokonce získali české občanství a poctivě pracují včetně placení daní. Jenže o takový případ tady nešlo. Takže přišel, přesněji byl přiveden. Jako „průvodce“ vystupoval český policista. Myslím, že se vyplatí dát mu slovo. Cílem je lépe pochopit, co se vlastně občas v čekárně u lékaře odehrává. Pokud budeme vědět více, můžeme se lépe připravit. A snížit své napětí!

Uniformovaný muž se podělil o výpověď: Vůbec jsem neměl radost, že na mě ten úkol vyšel. Podobně jako neskáčete, když máte vyjet k dopravní nehodě, zejména k hrozné havárce. Ale co se dá dělat, nedal jsem nic najevo, povzdechl jsem si uvnitř a vyrazil na místo, kde jsem měl spolu s kolegou jakéhosi migranta vyzvednout. Naštěstí nešlo o nějaké konání v souvislosti s použitím zbraně, omezováním osobní svobody, výtržnictvím atd. Z ubytovny na služebnu zavolali, že mají podezření, že je „nějaký divný, snad nemocný, divně se kouká kolem sebe, ale zatím není agresivní“. Takže se zdálo, že půjde o lepší variantu z horších, které by mohly nastat. U cizince nikdy nevíte…

A opravdu, nedělo se nic mimořádného. Mladý muž se poddal vysvětlení a nevzdoroval při doprovodu směrem k nemocnici, kam bylo vedením služebního místa rozhodnuto, že se máme přepravit. Výhodou se stalo, že uměl pár desítek slov, takže jsme nemuseli narychlo shánět tlumočníka. Po straně mi na místě ubytování řekli, že je možné, že se mladík vyhýbá práci. Jen se tu povaluje. Třeba se od někoho jiného dozvěděl, jak má postupovat. Tak možná máme co do činění s nějakým migrujícím fiškusem. Uvidíme.

Jako nejobtížnější se ukázal vstup do čekárny. Bylo mi líto těch lidí, kteří tam posedávali a postávali. Zrovna tam brečely dvě malé děti. Jasně, cítil jsem se trapně, ale už jsem nemohl uhnout. Takže nasadit či udržet komisní obličej a zaklepat na dveře, kde je cedule, že se klepat nemá. Další potíž. Jinak bychom tam mohli stát pět, deset i více minut. Mně by čekání až tolik nevadilo, patří k mé práci, ale co by se dělo? Jak by se lidé tvářili? A co by říkali? Začali by remcat? Dokonce nadávat? No - připustil jsem někde vzadu trochu i myšlenku, že bych mohl být napaden. Moc nerad sahám k donucovacím postupům. Fakt. I když mi to málokdo uvěří. Nevyžívám se v nich a beru je jako fakt krajní řešení.

Oči jsem nechal upřené stále na doprovázenémmigrantovi. Ne snad že by utekl, ale neměl jsem sílu se dívat do očí přítomných. Nejméně na matky s plačícími dětmi. Ale nařízení je nařízení. Co kdyby měl nějakou infekci a chytili ji další lidé? Navíc platí, že pokud by u nás migrant zemřel, jde o velký průšvih. Vstoupili by sem politici, média, mezinárodní organizace, samozřejmě naše GIBS, pak asi také soud atd. Tak radši na čas uvnitř „ztvrdnu“ a vydržím. Náš psycholog by řekl, že se schovám za roli policisty. A má pravdu. Lidé, já bych se vám omluvil, ale pochopte, že na místě tak postupovat nemůžu. Věřte mi. Raději bych se v tu chvíli viděl někde jinde. Ale nejde to. Nekamenujte mě! Děkuji. Já si morální hledisko uvědomuji…

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-jsem-sla-k-lekari-s-ditetem-a-predbehl-me-jakysi-migrant-115660

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdo-je-kde-migrantem-118883

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-migrace-a-uhel-pohledu-119443

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz