Článek
Nejdřív jsem si myslel, že prvním slovem titulku něco přeženu. Avšak žel nikolivěk. Z úst odborníků mimo ministerstvo zaznívá, že neznají příčinu chyb, ale domnívají se, že spočívá v chybném zadání parametrů pro stavební digitalizaci, k ní se přidala, jak si žel v aktuálním volebním období hořce zvykáme, špatná komunikace. Podílníci se nescházejí a nekonzultují. Jedni volají, druzí neslyší. Věc je nová, potíže se dají očekávat, ale probíhající / pardon - spíše neprobíhající / aktuální proces znemožňuje vyřizování žádostí zcela. Proč se nenechal běžet původní a k němu nebyla nová forma přidružena? Pracovali na zakázce za 1,6 mld Kč tak slabí borci, že dopady nepředpokládali? Podílely se na ní osoby, které stavební oblasti vůbec nerozumějí? Zdá se přece rozumné, že by se měli poradit s experty. Tady se tak zjevně nestalo. Údajně proběhla školení. Ale prý jen jak se k systému připojit a dál nic. Asi z důvodu, že „dál nic nebylo a nešlo“?
Objevuje se slovo zpackanost a lajdáctví. Patrně sedí dost přesně, i když jsme od vysokého funkcionáře ministerstva slyšeli - „já si to nemyslím“. Ostatně, co jiného má říkat? Jedině se omluvit, jak se jim podařilo zpackat letošní léto tisícům lidí včetně jejich podřízených. Ano, zvolit při stavební digitalizaci jedinou cestu a všechny ostatní zaslepit se ukazuje jako zásadní chyba. Jestliže se ministerstvo vymlouvá na fakt - „je moc žádostí k 30. 6. tr.“, jde přece o jeden z nejlepších důkazů, jak lidé státu a jeho digitalizaci nevěří. A důvodů mají více než dost.
Vznikl - žel již další - nepěkný obraz státu a zákonitý růst nedůvěry, která už tak byla dost velká. Je skutečně na místě, aby se někdo omluvil, ale kdo tak učiní, když vláda má prázdniny? Nebo se všichni ztratili, neboť věděli o problémech? Čekají, že se bouřka přežene a poté se „samo vyjasní a bude lépe“? Zvenku tak stav opravdu vypadá.
Vše se mělo na daném úseku zrychlit. Opak se ukázal pravdou. Ke všemu ještě přispěl „vhodně“ zvolený termín spuštění celého procesu. Jistě ho vymyslela hlava otevřená. Jen si představme - žadatel podá své podklady a chce v klidu odjet na dovolenou. Což se vůbec nepodaří. Ani klid a pro leckoho ani pobyt kdesi mimo místo bydliště. Navíc prudce rostou potíže. Nic se nedaří propojovat. Nemluvě o stavebních úřednících. Konečně o nich znovu připomínám svou sondu. Co si má a může obyčejný občan pomyslet? Za velké peníze a s hrdostí spouštěný projekt má bezvadně fungovat. Jistě se mohou objevit nějaké drobnosti a mušky, ale tady se zjevilo cosi jiného, zásadně většího. Kolik asi procent shody bychom tady našli s pohnutým a známým příběhem Titaniku? Tolik slávy a jaký konec?
Jak si my dole a nezasvěcení máme vnímat výroky vysokých představitelů jako - „na všem se intenzivně pracuje“ a „všechny připomínky a podněty jsou evidovány a vyhodnocovány“. Dokonce zaznělo ujištění ministra. Žel až za měsíc se přiznává, že systém není dobrý a nefunguje, jak má. A že se musí něco změnit. Proběhla velká víkendová aktualizace. Z praxe zní - opět nic nefunguje! Realita? Fake? Legrace? Fakt nevím. Dozvídáme se, že systém nikdo dopředu nevyzkoušel. Řekl bych, že ona omluvná slova měla přijít o hodně dříve. Dění mi připomíná vývoj v USA a protahované „drama“ kolem odstoupení současného chřadnoucího prezidenta. Ale pozor, za velkou louží děje nabraly nový směr, zavál svěží vítr a jede se na vysokou rychlost. Je tempo a šťáva. Grády. Ale v Česku?
Asi nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že žadatelé, úředníci a architekti a další, kdo se tu ocitají blízko, prožívají údiv, bezradnost, bezmoc a leckdy jsou na pokraji vzteku a zoufalství. Z jejich názorů, zkušeností a pocitů plyne poznání, že „někdo to nějak sešil horkou jehlou, pořádně neozkoušel a vyplivl do praxe, zapomněl konzultovat s odborníky“ atd. Co se ještě dozvíme? Co kdyby si tak počínala automobilka? Kolik by muselo být po silnicích zničených aut a zraněných a usmrcených osob, aby „se něco přiznalo a začalo napravovat“? No - proces vypadá na neuvěřitelně nízkou a amatérskou úroveň. Jak dlouho se bude čekat na plnou funkčnost, pokud jí vůbec někdy bude dosaženo? Raději počítejme s příštím rokem!
Závěr by měl být optimistický. Jak zní rada? Jestliže dnes chcete stavět, tak zkuste hrad z hracích kostek pro děti či se stavět do fronty před pokladnou. Nebo se zaměřte na známé vzdušné zámky. Je předpoklad, že tady spíše dosáhnete kladného výsledku. Jen něco nechtít po státu a po stavebních úřadech. Vidíme, jak se staví ke stavění. Tak si postavme hlavu, že… každý si může něco vymyslet!
