Článek
Jako jiní občané jsem sledoval průběh voleb do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny senátu. Povšiml jsem si různých jevů, elementů a procesů a posléze mě napadlo přirovnání, které vyústilo do dnešního titulku.
Analytici a hosté v médiích hojně glosovali výsledky, kterých bylo dosaženo. Jejich názory a postřehy lze brát jako docela bernou minci, neboť se děním na politické scény zabývají dlouhá léta a jejich výroky velmi přesně sedí. V případě strany, které jsem nahoře zmínil, zazněla slova jako - „věrchuška nemá přehled, co se děje v zemi, kterou spravuje“, „jestliže nechodí mezi lidi, kdo by se divil, že o jejich starostech takřka nic nevědí“ a „jde o uzavřenou elitní skupinku, která ví, co je pro všechny nejlepší“. Právě třetí výrok mě naťuknul. Ano, zde je ona zajímavá souvislost s počínáním rodičů. Ani se nemusejí politikou zabývat.
Oč se jedná? Když se zeptáte dětí, jak se na svoje matky a otce dívají, tak až na mizivé výjimky platí, že s nimi své záležitosti řeší tím řídčeji, jak jim přibývají měsíce a léta. Krčí rameny, radostně se netváří. Jako kdyby se jejich vnitřní světy míjely. Jinak řečeno a napsáno - rodiče na ně mají málo času, věnují jim nízkou pozornost, nesnaží se pochopit jejich názory a postoje, o pocitech ani nemluvě. Nebo vše bagatelizují. Anebo naopak zveličují a dítě se „raději“ uzavře. Dospělí jsou rádi, když si děti sednou někde bokem a s očima upřenýma na displej mobilního telefonu jim dají pokoj. Oni totiž mají v zaměstnání moc práce, velké starosti, nevědí, kde jim hlava stojí a ještě se mají patlat s nicotnými starostmi svých potomků? Jistě nepatří mezi důležité. Jen ať jsou rádi, jak dobře se mají. Skoro všechno jim koupí, všude je dovezou, jak potřebují a chtějí, jezdí na výlety, pořádají oslavy - tak co by ještě chtěli?
Myslím, že nejde o podobu nikoli náhodnou. Navíc nekráčí o jedinou. Pokud registrujeme, jak vedení uvedené politické strany hodnotí volební výsledky, trochu mi připadá, že se mýlí. Jak jsem mj. poslouchal vystoupení jihočeského hejtmana, který zcela jistě bude na svém postu pokračovat, protože vyhrál bezpříkladným rozdílem / myslím v historii ODS /, upozornil, že vítězství není dílem ODS a už vůbec ne vlády. Jde o plod usilovné a každodenní práce a úsilí „našeho jihočeského týmu“, jak sám přesně uvedl. A ví, o čem mluví.
Jeho přístup, který v kraji praktikuje, nelze než ocenit. Chodí mezi lidi, nekáže, nezdržuje obecnými frázemi, ptá se, zajímá se, má poměrně přesný přehled, co se kde děje a hlavně nepředstírá a opravdu se o své občany stará. Svoje kroky jim objasňuje, dnes moderně řečeno komunikuje je, a proto je tak úspěšný. Nevidím dovnitř, ale myslím, že nejvyšší vedení ho moc rádo nemá. Nepostupuje jako oni. Dopředu varoval, jak volby dopadnou. Viděl bohorovnost špiček. A stalo se… Skoro přes kopírák přistupují k volebním výsledkům další lídři současné vlády. Vidí sporadický úspěch, ale nezdar nikoli. A rovněž pro KDU plně platí, že na jihu Moravy vyhrál někdo, kdo postupuje jinak a dělá si svou politiku. Zajisté nejde o náhodu. A najdeme potvrzení v seriózních médiích / viz mj. - Volební paradox. Z vládního tábora uspěli lídři, kteří se od něj distancovali /.
Kdo se zamyslí, zřejmě bude dost přesně vidět kroky rodičů. Vědí vše nejlépe. Jen jejich pohled je správný. Možná by se matky a otcové mohli z volebního nezdaru vládních stran poučit / část je řadu měsíců pod prahem vstupu do sněmovny, přesto se vidí vítězně! /, jinak nejde závěr nazvat, ač vláda činí jinak, a zamyslet se, jak budou s dětmi dále pracovat. Až na výjimky nemají dostatečnou důvěru svých dětí, které „raději“ pokládají otázky a ptají se na řešení svých postojů a hlavně problémů u svých kamarádů. Vzorem jim jsou též relativně známé postavy na internetu, ať již jim říkáme jakkoli. Pak dospělí nemají přehled. Kdo by se divil, že děti mají silnou tendenci unikat ze skutečného světa a podléhat nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Je tam přece bezpečněji a jasněji. A navíc se jim věnuje čas a pozornost. Kdo se poučí jako první? A poučí se vůbec někdo?
