Článek
Otazníky kolem truchlení se vyskytují a nadále budou. Snad jen dříve bylo jasněji, jak ostatně svědčí minulý příspěvek / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-dlouho-by-se-po-tragicke-udalosti-melo-truchlit-227871 / a zejména také pohled na pohřební rituály a navazující „akce“ v různých zemích, kulturách a světadílech. Občas se lze dopátrat dost bizarních přístupů a obrazů. Do pro nás nejzvláštnějších lze počítat, že si mrtvolu nechají dlouhé měsíce doma.
Nedávno jsem byl svědkem rozpravy dvou hodně mladých mužů. Měl jsem zprávu, že jim relativně krátce před setkáním navždy odešla blízká osoba. Přesto se domlouvali, jak někam vyrazí. Nevím, o koho přesně šlo, ať již by šlo o živou či mrtvou „část“ osob. Konali správně? Důležitým příspěvkem k podání úplné informace je, že si nevyprávěli moc veselé a silácké historky a ani se nadměrně nesmáli na celé kolo, jak se někdy stává. Chování by se dalo označit za vcelku umírněné. Leč podnět k zamyšlení zůstává. Neměl by člověk sedět doma? Možná ano. Možná ne. Jaké zde máte zážitky, poznatky a zkušenosti? S jakými zvyklostmi jste se setkali?
Mělo by zde něco být automatické? Podobně jako víme a snad ještě dnes ctíme, že během pohřebního aktu se nevyprávějí vtipy a tzv. veselé příhody. Můžeme si je nechat na smuteční hostinu, která zpravidla mívá poněkud jiný ráz a obsah. Ovšem i zde je otázkou, zda mají být publikovány. Jistě se najde někdo, komu se nebudou líbit. Na rozdíl od jiných je třeba citlivější a byl se zesnulou osobou ve větším a širším a citově naplněnějším kontaktu. Mnohdy zde lidé doplácejí na snižující se úroveň sociální a emocionální inteligence. Mezi projevy patří, jak se ze vztahů vytrácejí prvky jako projevit více ohleduplnosti, zdrženlivosti, zájmu, pochopení, porozumění, vstřícnosti, laskavosti, vlídnosti, sebekázně a především pokory. Jeví se a spíše je realitou, že nás tu čeká ještě hodně práce. Mezi podnětné směry patří pracovat na osvojení souboru sociálních a komunikačních dovedností. Nejlépe by mělo jít o každodenní činnost.
Pokud bych se měl v zájmu obohacení tématu vyjádřit trochu necitelně - co je nám po někom, kdo zemřel daleko od nás? Když se navíc nejedná o jedince, kterého bychom znali. Ani o něm nic nevíme. Máme však nějaké právo se tu vyjadřovat? Nemáme přehled, jakým životem žil, co udělal pro své okolí, zda a jak byl po společenské stránce přínosný, jakou odvedl práci, jestli vystupoval jako vzor apod. Podobně lze uvažovat o záporných úhlech pohledu a o obtížných momentech. Nezanedbatelné jsou proto morální aspekty. Měli bychom si nepochybně dát pozor na současný velký nešvar - neustálé a hlavně nevyžádané komentáře.
Určitě sem patří zmínka, že kromě smutku sem takřka nutně vstupuje řešení praktických kroků a záležitostí. Z hlediska státu, zákona a úřadů prostě musejí být naplněny a vykonány. Není zbytí. Pro někoho by se mohly stát určitým vysvobozením. Jak víme, přijít na jiné myšlenky se leckdy moc hodí a člověku se mírně uleví. Kladným elementem se tu někdy stává, že se vynoří osoba, která postiženému pomůže nejvíce. Zdánlivě paradoxně dochází k obohacování mezilidských vztahů. Do debaty zůstává, kolik se tu projevuje ne/zištnosti. Kdo má jakou schopnost vidět trochu do budoucna?
Nemalou úlohu sehrávají rovněž finanční prostředky. Nemusí být ani slovně připomínány, ale v myslích skoro všech dotčených mají svůj prostor. Leckdy nebývá skromný. Oheň se dostává na střechu, pokud se objeví nevhodné komentáře, případně z nich něco zazní v tzv. špatnou dobu. Ne každý se přizná. Tím urputněji může za bankovky bojovat. Jako přínos vnímám připomenout známou a platnou životní moudrost - „když má člověk jmění, leccos se změní“. Počítejme také s verzí bočních kroků, z nichž část může být pojata jako hry, pasti, lsti a léčky.
Mohlo by ještě zaujmout:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-je-delka-truchleni-po-tragicke-udalosti-vypovedi-o-cloveku-228630
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-crans-montana-muselo-zemrit-tolik-mladych-lidi-226737
