Článek
Již jsme se dozvěděli, že část občanů, kteří k nám přicházejí z Ukrajiny, se ocitá ve velmi obtížné situaci. Konečně v lecčem podobná, nikoli však stejná, je pro řadu českých a moravských obyvatel. Položek by se našlo více.
Život na ubytovně nebo v pronajatém bytě a na velmi omezené ploše se stává zdrojem napětí, obav a leckdy též strachu. Aspoň dílem bych uspořádání naznačil prostřednictvím následujících otázek. Tak třeba první série - nechá nás majitel v bytě? Jak dlouho? Zachová nám přízeň? Do kdy se mu vyplatíme? Druhá řada - podaří se udržet práci? Co s námi udělají dlouhé pracovní směny? Je náš výdělek dostatečný, abychom vše poplatili? A máme ještě rezervu, abychom něco poslali blízkým a/nebo příbuzným do míst, od nichž nedaleko se vede válka? Třetí - jak se naše dítě má „doma“? Zde se myslí na Ukrajinu, kde ho nechali u babičky. Zvládá školu? Funguje výuka vůbec nějak? Naučí se aspoň něco? Jak na něj vše dopadne? Málo? Hodně? Negativně? Nejspíše právě tak. Ještě by se dalo pokračovat. Třeba úsekem zdraví a péčí o něj, kde čas a peníze obvykle nezbývají. Jestliže si dotazy přečteme a chvíli se nad nimi zamyslíme, patrně se zvýší naše představivost a též citlivost, s jakou se na cizince budeme dívat. Hodně pomáhají konkrétní příklady, které se snažím předkládat. Mým cílem je aspoň trochu zachytit problémy života člověka.
Po nějakou dobu není jasné, kde jaká část rodiny bude žít. Pochopitelně je obtížné se včas a správně rozhodnout. Zejména když je ve hře tolik faktorů. Stačí se zamyslet a/nebo zeptat z východu příchozích osob. Kdy asi tak skončí válka? Kolik mrtvých přinese? Jak velké budou škody na majetku? Přiblíží se ještě k teritoriu, které jsme nedávno opustili? Co zůstane na místě, kde jsme bydleli a kde se nyní vedou boje? Bude vše zničeno? Vyplatí se zůstat v zahraničí? Jaké budou postoje vlád jiných zemí? Co ne/můžeme čekat? Jak dopadnou volby v nejdůležitějších státech? Každá položka prokazuje svůj vliv, přičemž nemusí být jasné, která je „nejsilnější“. Navíc se v průběhu času proměňuje její váha. Nikdy nelze počítat s jistotou.
Ani nemusíme provádět „součty“, abychom přišli na poznání, že nebude překvapení, pokud se objeví a porostou jevy jako únava, vyčerpání, napětí, strach, zklamání, smutek, zloba a jim blízké. Leckdo by rád nastavoval světu hezčí tvář a projevoval více vděčnosti, ale jaksi mu již schází síla a vůle. Konstelace se ještě zhorší, pokud v minulosti byla a dodnes je schopnost a ochota formovat své sebeovládání na nízké úrovni. Nebo se může nacházet výše, avšak s ohledem na tzv. požadavky doby není uspokojivá. Pokud by mohla být užita sportovní analogie, pak v závodě různí jedinci doběhnou nejspíše v odlišném čase.
Tlak doma se zvyšuje. Hlavně ve všelijak slepených rodinách. Což známe též z naší země. Postačí naznačit - „tvoje děti…“. Některé přístupy a praktiky je možné a správné považovat za nevhodné, neuctivé a dokonce zraňující a ponižující. Třeba naprostá neúcta k názorům, postojům a pocitům. Zároveň si však uvědomme, že příchozí z Ukrajiny mají určité kulturní zpoždění. Nejde o jejich kritiku, vyčítání či hanobení. Mám na mysli fakt, který podobně jako je odděluje od nás, tak stejně dělí nás a vyspělé západní země. Existuje více názorů, o kolik desetiletí by se mohlo jednat. Spekulace nyní ponecháme stranou. Není vyloučeno, že se na ně vbrzku podíváme. Stačí nám spokojit se s konstatováním, že je realitou. Pro zájemce je prozatím nabídka formou odkazu:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-kolik-je-kdo-opozden-19179
A ještě předchozí dva diskutované pohledy:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podivne-zvyklosti-ukrajinskych-matek-prvni-pohled-97747
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podivne-zvyklosti-ukrajinskych-matek-druhy-pohled-98260
