Článek
Nemám v sobě jistotu, zda je pojem v titulku úplně správný. V každém případě mám na mysli fakt, že na rozdíl od předchozích let vzrostl počet vos. Letos se jich kolem nás vyskytuje opravdu hodně. Kdo by nevěřil a doposud se s nimi nesetkal, mohou ho přesvědčit zprávy v médiích a zároveň také osobní zkušenost, kterou si může vyvolat. Stačí na chvíli venku mimo byt či dům manipulovat s ovocem. Docela bych se vsadil, že se brzo objeví zájemci a zájemkyně z vosích řad. A začnou nepříjemně dotírat. Zpravidla bez upozornění a svolení…
Začal bych vlastním konkrétním příkladem. Sám jsem ho viděl na vlastní oči a vlastně i uši během pobytu na horách. Tady by člověk předpokládal, že hmyzu bude méně. Ale můžu se mýlit. Co se stalo? U jisté místní atrakce, která je určena především dětem a samozřejmě hlavně peněženkám a platebním kartám rodičů a prarodičů, se usadila mladá paní se svým dítkem. Zcela podle očekávání dítě podlehlo velké barevné reklamě na zmrzlé sladkosti. Matka se snažila dítě odradit se slovy, že dnes už jeden nanuk měla. Dcerka se nedala umluvit a matka po chvilce povolila. Zřejmě nechtěla dospět do stadia, kdy dítě začne zvyšovat svůj hlas a bude „dělat ostudu“. I zde je možné, že tonu v pomýlení. Třeba má matka vše promyšleno a nanuk se stane další plánovanou odměnou za předchozí tzv. hezké chování.
Pochoutka byla zakoupena a dcera se aktivně a bez pobízení dala do lízání. Myslím, že ani nestačila poděkovat. Jazyk se činil, a ještě zálibně koulela očima. První vosa na sebe nenechala dlouho čekat. Dítě začalo strachy protestovat a mávat nanukem tak, že by mohlo hrozit jeho uvolnění z dřevěné násadky. Pak se na místo dostavila skupina chlapců, kteří jednak hlučeli a jednak mnou sledovanou dvojici zcela zastínili. Chvíli jsem je pozoroval, abych se obohatil a výsledkem bude jiný materiál.
Abych viděné nezapomněl, začal jsem si podklady zapisovat. Ale klid vůbec nenastal - náhle začala návštěvnice silně zvyšovat hlas, blížil se jekotu. Někdo by se vyslovil, že šílí, hlavně z důvodu neznalosti, co se stalo předtím. No - příčinou, jak se za chvilku ukázalo, bylo relativně nečekané bodnutí hmyzem, který sem přiletěl ochutnat, jaké voňavé a sladké kousky se dnes nabízejí. O nečekanosti se zmiňuji proto, že šlo o jinou vosu, než jaká vystrašila dcerku. Jak prve mladá paní trhala obal, zasladila si drobet prsty, jimiž se posléze škrábala na krku. A vosa již věděla, kam má zamířit, usednout a co má konat. Ke všemu ještě popolezla pod částečně odchlípnuté šaty a „neštěstí bylo na světě“. Jak akce dopadla? Dcera vícekrát měnila místo dočasného pobytu a tuším, že zážitek z laskominy se neřadil mezi výborné. Matka si dlouze třela postiženou část těla, prsty ji občas mačkala, přikládala sem první a druhý papírový ubrousek, až ustala. Se zvýšenou pravděpodobností dosáhla „stabilizace situace“.
Pokud si poslechneme odborníky, co se dozvíme? Kvůli silným jarním mrazům se na vesnici a jinde urodilo málo ovoce. Naopak v době vývoje a líhnutí vos vládlo pro ně značně příznivé počasí. Logika se ukazuje jako jasná. S ohledem na omezené zdroje v důsledku neúrody ovoce a poničení její další části za podílu přívalových dešťů a bouřek je každá potravní příležitost vhodná a přitahující. Vosy nemají v úmyslu zahynout hlady, a tak se aktivně pídí po jakémkoli zdroji. Pozorovatel si všimne, že i nesladký rybíz je jim dobrý.
Pamatujme, že se nenechají odbýt a svoje pokusy násobně a vytrvale opakují. Zde po jejich „snahách“ zůstala nabodnutá žena a kapesník na ráně, a ne zcela pozitivní pocity. Nanuk na horách nelze zařadit mezi levné, a ještě aby se člověk ocitl v nebezpečném procesu. Na závěr mě napadá, jestli náhodou nemáme rok vosy. A ještě otázka - čeho se dožijeme napřesrok?
