Článek
Možná by si někdo mohl ve své hlavě představit situaci, jak obživnou sáčky, v nichž se pudink běžně prodává. Protože se sešly v různých barvách, se zvýšenou pravděpodobností za sebou budou mít jiné příběhy a zkušenosti. Napadá mě, že jahodový by si zavzpomínal na lány jahod, kam se po ránu vypravily desítky brigádníků a brigádnic. Zakrátko se musel rozloučit se svými červenavými kamarády. První část jich byla určena pro aktuální konzumaci, druhá pro výrobu džemů a marmelád a třetí zamířila do kompotů. Není vyloučeno, že některá jahoda skončila prozatímně v mrazáku, kde si protrpí velké chladno, aby ji posléze prudce rozehřáli při výrobě kynutého knedlíku. S podobně i odlišně laděnými příběhy se mohou vytasit další přítomní, tj. vanilkový a kakaový. Každý by měl o čem vyprávět.
My se dnes ale podíváme na jednoho nikoli velkého chlapce, který jednoho letního rána vstal jako jindy. Změnou bylo, že ho hlídala babička. A jak ráda. Nicméně pro ni nešlo o úplně snadný kousek jejího života. Je pravdou, že sice nezlobil a docela poslouchal, nicméně jeho vytrvalá zvědavost a spíše zvídavost ji více než dostatečně unavuje a zároveň udivuje. Vždyť kolik jen jí už připravil překvapení! Jako poslední přišlo jedno na řadu nedávno. Letní prázdniny mají výhodu, že se nemusí po probuzení hned vstát. Otevírá se příhodná příležitost, aby se děti tzv. dopekly, tj. krátkou chvíli si klidně poležely a promyslely si, co budou dělat. Pokud již nebylo dohodnuto či určeno včera navečer.
Součástí pomalého rozjezdu se stal babiččin dotaz, co by si dal na snídani. Tak trochu se dalo čekat, že zvítězí pudink, který se v domácnosti nacházel jako surovina více druhů. Vnouček si barvu ani moc nevybíral. Ponejvíce mu záleželo, aby ho mohl pozřít. Babička prozíravě odhadovala, že bude výhodné uvařit sladké hmoty více. Jednak počítala s větší chutí a hladem chlapce. Jednak ji napadlo, že by si ostatní misky mohli jako pamlsek po splnění úkolů v zaměstnání dopřát jeho rodiče. A vnouček s jejím záměrem souhlasil. Má je rád.
Jenže jak se v průběhu života člověka občas stává, došlo ke změně. První miska padla, jak se dalo čekat, na snídani. Poté se na pořad dostaly různé hry, které měly povětšinou vzdělávací obsah. Klouček se totiž řadil mezi typické šikovné děti, které se rády cokoli nového dozvídají. Proto také kladl dospělým kolem sebe spoustu otázek. Právě - byť měl charakteristické období s otázkami „proč“ dávno za sebou, u něj nastala ve vývoji výjimka. Nadále se vyptával! Dalo by se o něm říct a napsat, že má moc rád učení.
Kdo něco ví o fungování lidského mozku, nebude udiven informací, že na svou práci spotřebuje hodně živin a energie. Pokud hlava zapne na vyšší obrátky, spotřeba se zákonitě zvyšuje. Jako u automobilu. Bystrý jedinec již pochopí, co nestane. Vnouček dostal hlad. Nabídka zněla lákavě. Může si vybrat mezi kvalitním jogurtem a houskou se sýrem. Uzeniny jsou vyloučeny. Hošík si ovšem vzpomněl, že ráno babička uvařila tři pudinky. Napadlo ho - co kdyby si vzal ještě jeden? Musel se ovšem vyrovnat s dopadem. Někdo z rodičů nebude pochutinu mít. No - šikovná hlava mu napověděla, že on druhou misku sní a o třetí se podělí tatínek s maminkou. Mají se rádi, tak pro ně nepůjde o trampotu. Jistě se dohodnou.
Odpoledne se dostavila ještě jedna změna. Chlapec dostal chuť na třetí z pudinků. Ač babička argumentovala, že na rodiče nic nezbyde, nedal se přemluvit a pozřel ho. Jak vypadalo jím vydané zdůvodnění? Rodiče se vůbec nemusejí dozvědět, že babička pudink vařila. A co kdyby přijeli z práce unavení a nemohli se dohodnout, kdo ho sní a případně jak se podělí? Než aby se prý pohádali, bude lepší, když ho sní sám! Za chvíli zmizel v jeho dětských útrobách. A zde se nám příběh tří pudinků uzavírá…
