Článek
Kdo někdy sleduje děti, zanedlouho by si mohl povšimnout shody v chování s někým z rodičů. Zrovna nedávno jsem slyšel, jak jednu paní vůbec nepřekvapuje negativní chování pubertálního chlapce v místě, kde bydlí. Není vědeckou pracovnicí, ale její postřeh leccos vysvětlí - „Co byste od toho klacka chtěla, když doma vidí, jak jeho otec fackuje jeho matku?“ Hotovo. Škoda, že si nevybral pro tělo a mysl člověka příznivější činnost. Počínaje procházkami do přírody, pokračuje četbou kvalitních knih a konče třeba uctivým chováním k lidem kolem sebe. S vysokou pravděpodobností by se chlapec projevoval jinak a ona paní by o hodně pozměnila svoje vyjadřování o něm. Není vyloučeno, že díky jednomu kladnému případu by se posunuly její názory na mladou generaci jako na celek. Ach, ono házení do jednoho pytle…
Leccos se ukazuje také ve školním prostředí. Podíváme se na konkrétní příklady. Je žák, který rozhodně nemůže být označen za premianta. Často vyrušuje, sám se nesoustředí, jak by měl, sleduje, co nemá a naopak. Logicky paní učitelku napadlo spojit se s rodiči. Byla poněkud překvapena, když vyslechla otcovu reakci - „Já se mu nedivím, já taky nerad chodil do školy,“ a za chvíli doplnil, „abych pravdu řekl, moc mě to tam nebavilo.“ Neměl by před synem vystupovat jinak? Zdá se, že kdyby se aspoň trochu na jeho výchovu připravil, věděl by o jevu, který je uveden v dnešním titulku. Na druhé straně by nebylo dobré, aby svoje školní léta přeháněl ve smyslu, že by mu povídal, jak se do školy těšil, jak v ní všechny úkoly a povinnosti zdárně a rád plnil atd. Svému synovi by poskytl příklad a vzor, které by patřily do kategorie skoro nedosažitelných.
Ještě se podíváme na oblast moderních informačních a komunikačních technologií. Jestliže padla zmínka o nápodobě rodičů, zde jsou vlivy o hodně silnější. Mám na mysli úsek elektronických aktivit, zejména her. Velkou nevýhodou dnešních dětí je, že ve svém životě nezažily jinou podobu, než že existuje internet a co je s ním spojeno. Mnoho z původně samozřejmého a přirozeného mizí a děti ani nevědí, že bývalo a že by mohlo jít o hodnotnou náplň jejich času, nejen volného. S uvedeným typem výdobytků jsou příliš pevně a úzce spojeny. Navíc jim nikdo nesdělí jejich nevýhody a dřívější i pozdější dopady.
Jistě není náhodou, že nemají problém vyjmenovat nejznámější a nejvíce vydělávající youtubery, přičemž zásadní postavy z českých dějin jim takřka nic neříkají. Nemají pro ně přitažlivost. Proč by v jejich hlavách dlely někde vepředu? Vše kolem nich je přece samozřejmé. Na co by jim bylo znát, kdo objevil elektrický proud? Rozjel parní stroj? Vymyslel letecký motor? Vynalezl antibiotika? Stal se národním buditelem? Napsal světoznámou operu? Copak jde o cenné hodnoty ve srovnání se stavem, jaký je teď? Nyní chci uspokojit svoji potřebu a dívat se na tzv. zábavné video, pustit si hru atd. Hlavně se netrápit, neunavovat, nemuset dělat něco, co mě nebaví, nepřemýšlet. A hodně dlouho by se dalo pokračovat. Neznají ani autora mobilního telefonu, který je jim tak věrným, častým a takřka stálým průvodcem. Ba až nejlepším kamarádem.
Právě na rodičích záleží, jak procesy doma a i pro prostředí mimo domov nastaví. Co určí jako priority? Podle jakých hodnot se budou řídit? Jak se naloží s hranicemi a pravidly? Samé zásadní otázky. Místo jejich kladení a především hledání odpovědí a po jejich nalezení aplikace do praxe podlehnou právě nabídce zmíněných technologií. Sami by si měli uvědomit, že vystupují jako silný vzor. Budou však schopni a ochotni se na sebe aspoň částečně kriticky podívat? A třeba opustit komfortní zónu? Udělat něco opravdu prospěšného pro své potomky?
