Článek
Možná jste na nadpisový výraz rovněž někdy narazili. A třeba ne jednou! V praxi častěji zaslechneme poslední slovo titulku v ženském tvaru. Jako kdyby muži měli úkol dělat ženy šťastnými. Mají? Nemají? Nemusejí? Měli by? Podle různých historických poznámek a zkušeností by se dalo a mělo spíše souhlasit. Jenže je tu dost velký problém. Na něm a na jeho objasnění si dovolím zapracovat po chvíli.
Nejprve se nad zněním titulní věty obecně zamyslíme. Být šťastným! Leckdy jde o cíl, který se mezi lidmi a přímo v jejich hlavách objevuje. Podobně jako v mnoha jiných situacích zde dochází k uplatňování individuálních přístupů. Podpůrným argumentem je rozdílnost přání a tužeb lidí. Srovnejme kupříkladu tři děti. První chce za hezké vysvědčení dobrou knihu. Druhé si přeje novou hračku. Třetí by rádo odletělo do Egypta. Smutným dodatečným prohlášením je, že by do vzdálené země na jih odletělo, i kdyby známky byly v mírném rozporu s představami pra/rodičů. Měli by ho kvůli několika dvojkám a trojkám nechat „za trest“ doma? I dítě přece má právo být šťastným, ne? Navzdory všemu? A všem? Co jestli se jeho šťastnosti dosáhne na úkor někoho jiného? Chudý jedničkář má zůstat doma?
Nelze nevzpomenout na hodnoty jako nezávislost, samostatnost a soběstačnost. Leckdo by mohl objevit radost a uspokojení, když něčeho dosáhne sám. Zde by se mohlo nacházet vhodné místo, abychom si promysleli, jestli máme větší radost a celkově pozitivnější pocity, pokud si něco sami pro sebe vybojujeme, zasloužíme si vlastní prací, pílí a nasazením. Nebo se cítíme lépe, když za nás ostatní všechno udělají a zařídí? Řekl bych, že tady může ležet docela zajímavá dělicí čára, byť nemusí být úplně jasná a viditelná. A její poloha se může měnit. Proto vzpomeňme důležitý doplněk. Kdo čeká na jeho splnění ze strany jiného jedince, jistě byl mohl a měl být označen za pasivní a závislou osobu, byť nemusíme hned a/nebo pokaždé uvažovat v tak silných pojmech.
Nyní si dovolím na pár chvil se vrátit k pohlavnímu aspektu. Naznačil jsem ho v úvodním odstavci. Stačí se na chvíli zamyslet nad myšlenkovým a pocitovým fungováním žen. Vcelku lehko se zjistí, že kráčí o takřka nesplnitelný úkol. Dobrým podkladem a argumentem je, že danou skutečnost potvrdí mnoho mužů a také skupina žen. Mají ovšem výhodu, že části prvků lépe a rychleji porozumějí, zatímco většina mužů zůstane tzv. vedle. Tolik se snaží, tak rádi by pro ženy ve svém okolí cosi vykonali a vysloužili si ocenění, ale zpravidla se zklamáním, údivem a někdy žel s hořkostí zjišťují, že ať vymyslí, co vymyslí, nic pro ně neznamená dobře. Jak je pak mají učinit šťastnými? Nebo alespoň spokojenými? Ano, tak zní nižší stupeň, který se nachází o dost níže než dosažení pocitu štěstí a šťastnosti.
V předchozím odstavci je skryta nápověda a současně řešení. Má podobu, kterou si nejprve přiblížíme prostřednictvím sportovního příkladu. Mám-li rád jisté odvětví či disciplínu a pokud se jí aktivně věnuji, nebudu se trápit, že se nestanu nositelem medaile z MS či z ME. Ve skromnějším rozsahu mi stačí dosáhnout solidního výsledku v okresní či krajské soutěži. Nebo si mohu sportovat jen tak pro sebe, pro své zdraví a vlastní kladný zážitek. Jde snad o málo? Moudří jedinci připomínají, že člověk se má spokojit s tím, co aktuálně má, a nikoli plakat a lamentovat nad tím, co všechno nemá. Za sebe dodám, že uvedený směr a doporučení musí mít rozumné hranice. Důvodem jejich položení je, abychom příliš neklesli a třeba neztratili na důstojnosti. Jak se správně říká a doporučuje - všeho s mírou.
Co již od autora na dané téma vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-pevnem-svirani-stesti-aneb-pribeh-o-balonku-157439
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-neustale-stoupat-vzhuru-je-nedostizny-ideal-157583
