Článek
No sláva, ještě že už je březen, vládnou vcelku teplé dny a sníh rychle odtává. Přání uvedeného typu jsem nedávno zaslechl. Pochopitelně ho nevyslovil nikdo z lidí, kteří mají využívání sněhu v popisu práce a přináší jim peníze. Pocházelo od jedné paní, která během zimy na svahy několikrát vyjela. Nemá tolik peněz, aby jezdila každý víkend, ale přece jen si nechce svou zimní zálibu nechat od sebe odtrhnout. Spojení s mládím. Navíc se do stále významnější role začíná dostávat právě její věk. Též s ohledem na něj má zajisté právo se vyjádřit.
Co třeba od ní zaznělo? Srovnává dřívější doby se současnými časy. Rozhodně se zvedla úroveň materiálního a technického zajištění lyžování. Majitelé a provozovatelé udělali moc a moc práce. Podle ní si zaslouží ocenění za péči a investice, starání o lidi atd. Na druhé straně se občas zamýšlí nad ekologickými hledisky. Jak je nadměrně využívána voda k zasněžování. Nebude pak někde chybět? Není naše krajina příliš vyčerpávána? Podkapitolkou je udržování pořádku. Vlastně proč by děti neodhazovaly odpadky, třeba obaly od tatranek a řady dalších „posilujících“ laskomin, když tak vídají činit své rodiče? Kolik plechovek, vajglů, lahviček, uzávěrů a jiných kousků bude vidět, až sníh roztaje úplně? Lépe nekoukat?
Nejde jen o věci. Více připomínek má k chování lidí. Ano, navenek vše vypadá hezky. Děti i dospělí mají pěkné a moderní vybavení, helmy, jiskřivé oblečení, bezpečnostní vázání atd., což dříve nepamatuje. Ovšem vůbec si není jista, zda jejich úrovni odpovídá počínání na sjezdovkách. Má na mysli především zásady slušného chování. Neběží snad o dávání přednosti ženám, slabším, starším atd. Tak daleko její úvahy nesahají. Nějak si nemůže vzpomenout, že by se lidé na lyžích dříve chovali tak tvrdě a bezohledně jako dnes. Ohrožují a omezují ostatní, děsí je nezvykle vysokou rychlostí, křičí na ně, čímž je ještě více vyplaší, znejistí a nechají zpanikařit. Riziko se pak zvyšuje nejen pro ně. Ještě ji napadlo - proč vlastně potřebujeme formulovat soupis zásad, jak se mají lidé chovat při lyžování? Nemělo by být naprosto samozřejmé, jak se tam má postupovat? Vzpomíná na výrok moudré osoby, že zákony potřebují být přijaty tam, kde je nízká úroveň a mnohé nefunguje.
Lehce a příjemně jí občas nebývá ani v době, kdy si udělá krátkou zastávku na kávu. Přijedou další lyžaři a mezi charakteristické znaky patří, jak se chlubí svými vysokými výkony, kde všude byli, jak rychle co sjeli, jak to někomu nandali, koho vystrašili a ještě svá sebevychvalující vyprávění bohatě doplňují o neslušná slova. Pokud jsou s nimi jejich potomci, jistě si je dobře zapamatují. Případně je již znají a registrují, jak za jejich vydatné pomoci mohou upoutat pozornost a zaujmout ostatní. Vida, další účinný nástroj do jejich prozatím chudého arzenálu do života. Stoupá tak jejich připravenost na budoucí díl putování po světě?
Ne již mladá paní uvažuje, jak by měla se situací naložit. Mezi plody její myšlenkové činnosti se řadí, že by jezdila méně, ale mířila do dražších míst. Kupříkladu před týdnem slyšela od své kolegyně zajímavé informace o jejím výletu do Švýcarska. Ano, je tam draho, ale registrovala vyšší úroveň a klid a především jinou kvalitativní úroveň chování. Její poznámky ji hodně zaujaly. Už začíná přemýšlet. Zanedlouho možná i šetřit…
Několik odkazů, které by mohly zajímat:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-meli-bychom-zimu-vitat-aneb-o-vzrustu-urazu-nejen-deti-na-horach-122493
Na Medvědíně narazil lyžař do překážky, nepřežil
Hokejista Tomáš Klouček tragicky zahynul na sjezdovce. Nedokážu slovy popsat tu bolest, napsala zdrcená manželka
Madison Square Garden ztichla, v New Yorku vzdali poctu Kloučkovi
V rakouských Alpách zemřel při lyžování vedoucí lékař ORL nemocnice v Chebu
