Článek
Zdroj dalších poznatků prozatím nevyschnul a ještě neutuchá. Proto jsem zde s dalšími podklady. Zdá se mi, že kdyby zapadly, když už byly vysloveny, šlo by asi o škodu a o částečně promarněnou příležitost.
Za zmínku jistě stojí dodržování tradic a zvyků. Jak by dopadlo šetření příslušných specialistů a po nich práce vyhodnocujících statistiků, kdyby se zaobírali pohlavními hledisky? Kdo je více uznává? Muži? Ženy? Dochází k souladu v rodině? Je rozdíl mezi slovním respektem a samotným praktikováním? Jakým faktorem jsou sociální sítě? Jak do dění vstupuje časové hledisko ve smyslu věku obyvatel? Mají stále silný vliv rodiče dnešních rodičů? Je častější věta - „takhle jsme to dělali, budeme v tom pokračovat“ nebo připomínka směrem ke starším - „ale mami, prosím tě, kde žiješ, tohle už nemá dneska šanci, kdo by to dělal?… to nikoho nezajímá“? Úplně jasno není. Děje se zajisté obojí a ke všemu ještě přibude řada tzv. mezipoložek.
Zdá se, že navzdory pokroku v postojích, prožívání, myšlení a chování lidí se nám nadále objevuje a zaznívá pojem „výprask“. Zákonitě se dostává do uvozovek, neboť ke skutečnému a velkému bití jistě již nedochází. Nebo ano? Možná k výjimkou případů domácího násilí, které připadne zrovna na sváteční dny? Nikdo nemá přehled. Ke svátečnímu bití bych se rád dostal ve speciální části. Snad se stane brzo. Leckdo bude znát heslo a zkušenost - jiný kraj, jiný mrav. Pak bychom mohli a měli uvažovat o ne/dodržování velikonočních tradic a zvyklostí. Pro naši životní praxi jde o poznatek, že pokud budeme více cestovat po naší vlasti, může nás překvapit něco, co se podle našeho názoru řešených svátků netýká a naopak. Řada lidí si během návštěvy myslí, že jim na jejich průběhu cosi chybí. Anebo přebývá? Co se bude dít dále? Začne diskuse? Taktně se o dění pomlčí? A co se ne/stane příště? V obecnějším pohledu by šlo o nakládání se sebou sama ve známé komfortní zóně a mimo ni.
Řada z žen si oddechla, že svátky jsou minulostí, byť docela čerstvou. Podobně jako před vánočními si užily své. Naštěstí již panuje jiné roční období, a tak se hodí mít více denního světla. I teplota se nachází jinde. A jak se některé vyjádřily, může-li se zotvírat vícero dveří a oken a dovnitř proudí již docela jarní vzduch, uklízí se lépe než v prosincových dnech. Je vlídněji, ač by vítr nejraději uzavřely do kouzelné komnaty. Nebo aspoň na kus svátků.
Pocit uvolnění po svátcích nebo již v jejich závěru zažily ženy, kterým jídlo a občerstvení vyšlo velmi dobře, přičemž se tu dá uvažovat o kvalitativní i kvantitativní rovině. Navíc bylo ledacos oceněno. Od drobných sladkostí až po řízečky. A zasloužené pozornosti se samozřejmě těšil upečený beránek. Vydržel celý a pohromadě až do návštěvy! Což znamená, že se ho podařilo uchránit před zájemci a zájemkyněmi o ochutnání či úplnou likvidaci, která přicházela v úvahu kupříkladu po návratu hadového náctiletého syna z fotbalového tréninku. Ženě se podařilo zasáhnout včas, čímž se v efektivnosti a pohotovosti vyrovnala složkám IZS! A díky zpevnění prostřednictvím špejle mu neupadla hlava jako loni! Takže jídelní spokojenost… Ba ještě nějaké kousky zůstaly na drobnou výslužku pro nejbližší a nejmilejší a něco málo pro vlastní rodinu.
Stín se přece jenom objevil. Myslím, že nálada by se mohla mírně snížit, někdy dokonce propadnout, kdyby se kdosi z dalších rodinných členů mohl svobodněji vyslovit. Myslí se tím dění a názor, že jistý návštěvník přes sváteční víkend dělal potíže, přijel pozdě, měl tzv. hloupé řeči, a ještě dostal dárek v podobě naturálií. O jakou kráčí spravedlnost? Navíc jejich pořízení dalo starost a znamenalo jistý finanční obnos. Měl by se autor zatím nevyslovené námitky dostat ke slovu? Co by se zlepšilo? A co naopak zhoršilo? Vidíme, že pocity nás neopouštějí. Pokaždé nevíme, jak se s nimi zdárně vypořádat.
