Článek
Jak jsem si mohl všimnout a jak jsem slyšel z několika pramenů od spolehlivých známých, část žen se na tzv. svátky jara vytratila z místa bydliště. Ne snad že by musely nastoupit neplánovaně do zaměstnání. Tam se naštěstí nic zvláštního nestalo. Ani nešlo o přesun do lázní nebo na odvykací kúru, neboť se v předchozích časech příliš odvázaly při experimentování s návykovými látkami a následující etapu již samy neumějí zvládnout. Spíše se obávaly tradic, které se v jejich kraji dodržují a jež vyznává řada mužů. Zejména spojených s násilím. Tady se na moment zastavíme.
Uvažujme o předloženém uspořádání. Muž vstoupí na cizí pozemek a chce vykonat tzv. dobrou tradiční věc a ženu pomlázkou vymrskat. Má se těšit, aby neuschla! Nebo aby se omladila! Pouze si myslí, že ji zná, avšak neví, že kdysi se stala svědkem či dokonce obětí domácího násilí. Nebo se tak děje dodnes? No - kdo by se chlubil, že? Vědci vědí, že probíhá dlouhodobě, opakovaně a především skrytě. Jsou jim jasné kořeny a průvodní znaky, nicméně občanská veřejnost navzdory informačním kampaním a obecnému pokroku ví stále dost málo. Velmi lehce se překročí přijatelná hranice. Ač bývají úmysly veskrze kladné, nezřídka akce nedopadne dobře. Pochopitelně uvnitř. Navenek se slečna a žena tváří, že je vše v pořádku. Nebude přece dělat drahoty! Navíc by jí aktuální a bijící partner později „vyčinil“! Proč je slovo v uvozovkách, není obtížné uhodnout! Tak nevhodně se chovat před jeho kamarád! Taková potupa si jednoznačně zaslouží potrestání. A bludný kruh, jehož součástí je teze - „také oběť nese vinu“, se dále točí a funguje.
Část dívek a žen si počínala podnikavě a promyšleně a zmizely na jednotky až desítky kilometrů daleko. Na několik hodin, ba na celý den, a ještě i noc - pro jistotu! Aby ušly újmě! Jejich spolužáci a kamarády vůbec nechápou, že jim násilí vadí. Nikdo se jich neptá, jak se cítí a na svolení k „akci“. Vystupují jako tupé stroje, které neberou v potaz podmínky kolem sebe. A u části ještě lze spatřit, že jim jiskří v očích, jak si zašlehají. Konečně jsou násilné akty veřejně povoleny! Všemu se nahlas smějí. Pobaveně a hrdinsky. Nevole a nesouhlasu v ženině tváři si nevšímají. Pokud snad by se objevil stín pochybnosti, vnitřní dění bagatelizují. U sebe a rovněž u ženy. A ke všemu čekají odměnu a chválu! Minimálně panáka a zákusek nebo chlebíček! Jak si ji mají zasloužit? Bitím - byť někdy jen symbolickým - a bezohlednými řečmi? Žena se na proces dívá úkorně. On jako kdyby ji poctil a vyznamenával! Je též nehezký výrok - „měla by být ráda, že si jí vůbec někdo všimne“!
V zájmu úplnosti dodám, že část jich na velikonoční násilí čeká. Cítí se po něm lépe. Někdy zřetelně. Má dát svoje pocity najevo? Pro leckoho v jejich blízkém okolí se jedná o překvapení. Nejbližší osoby nevyjímaje! Co bychom si zde mohli a měli pomyslet? O jakou výzvu jde? A k čemu? A poslední dotaz - co se odehraje za rok?
Asi nebude škodit, když prozkoumáme přání žen, která mívají podobu - Abych neuschla, abych omládla, kéž bych si zachovala svěžest a jim blízká. Leckdo z mužů by si je nemusel vyložit pouze kladně. Víme, co způsobují hormony. Naskočí mi mnou spatřený obraz, jak do jistého bytu vešel docela svalnatý muž. S ohledem na teplé počasí měl triko s krátkým rukávem, což odhalilo tetování, ke spatření byly spíše hrubší výjevy než opačné. Nedávno se „připojil“ do rodinného klanu a nebylo jasné, kam se s bytelnou pomlázkou v akci až dostane. Nastala chvilka napětí. Tradice versus strach v přímém přenosu. Nakonec se odehrálo příjemné překvapení. V rozporu s působením zevnějšku se zachoval pozorně a citlivě, proces „neusychání a omlazování“ proběhl jemně, a ještě upozornil svého pubertálního syna, aby postupoval velmi opatrně. Během pár vteřin se o něm dočasní hostitelé docela dost dozvěděli. Příště jim bude společně lépe.
