Článek
Slůvko „jako“ je zde použito správně a funkčně a nikoli tak, jak s ním dnes nakládají lidé různého věku, tj. používají ho jako slovní vycpávku a člověk pak neví, zda událost opravdu proběhla nebo „jenom jako“. Zde v nadpise nám signalizuje, že půjde o přirovnání. Takže se na loď nedostaneme, ale můžeme mít podobný pocit, jako kdybychom se na její palubě ocitli. Pak víme, že běží o známý přenesený význam. Tady můžeme očekávat, že nekráčí o pověstné stojaté vody, ale že někde zavládne neklid. Patrně velký!
Nejdříve se podíváme do jedné rodiny. Úmyslně se vyhýbám označení „průměrné“, neboť by nás zvolené označení mohlo zavést někam jinam. Nedá se napsat, že by byla vyloženě špatná či dokonce tzv. na odpis. Přece jenom však u nich moc klidu nebývá. Spíše se blíží pravdě prohlášení, že ho tam nenajdeme. Takřka vytrvalé napětí dopadá na všechny, hlavně na děti. Ovšem ani dospělí z něj nejsou nadšeni.Myslím, že kdo by patřil mezi fanoušky naší i zahraniční kinematografie, použil by výrok - „je to u nich jako v italském filmu“. Hned by mohl naskočit obraz, jak se tam jedinci mezi sebou vzrušeně dohadují a možná až překřikují a hádají. Občas vzduchem letí nějaký předmět a rozbije se o stěnu. Jindy se obětí úderu stane některé z tradičních domácích zvířat. Dostal by se dost blízko k reálnému výjevu.
Jak proces vidí dítě? Nebude chybou dát jednomu z chlapců slovo. Podařilo se mi jeho vyjádření a hodnocení získat s odstupem několika let. Citace je poměrně přesná: „Nikdy jsem neměl jistotu, co bude. Dostal jsem nějaké úkoly a snažil jsem se je plnit co nejlépe. Opravdu. Samozřejmě jsem nepostupoval dokonale. Ale někdy jsem si byl nedostatků vědom, přesto se nic nestalo. Táta přišel domů v dobré náladě. Jindy mě i za malou chybičku čekal výprask. Nebo i za lepší výkon než jindy. Zdál se mi nevypočitatelný. Jenže to slovo jsem tenkrát neznal. Až o dost později jsem na něj někde narazil. Musím se přiznat, že někdy jsem měl ošklivé myšlenky, kdy se mi hodilo, že otec křičel na matku, ale mě vynechal. Určitě mi jí bylo líto, ale co jsem mohl dělat? Někdy nadával za věci, které jsme nemohli ovlivnit, třeba že něco v obchodě vyprodali a on nemá, co chtěl. Co jsme měli udělat víc? A tak stále dokola.“ A analogie s lodí? Měl pocit, že se mu houpe hlava a plave žaludek. Ani nemusel na moře s vlnami…
Jak asi budeme souhlasit, málokdo by chtěl v uvedené domácnosti pobývat. Dnes je z bývalého ustrašeného chlapce mladý muž. Navenek vypadá normálně, vyrovnaně a v pohodě, avšak přiznává, jak se v něm cosi rozezní, když spatří a uslyší, jak se někde lidé hlasitě dohadují. Stačí mírně zvýšený hlas. Vzniká v něm jakýsi automatický mechanismus obrany, přijde cosi jako sevření vnitřních orgánů a pasivně čeká, co bude. Až po nějaké chvíli se mu uleví, když jeho pocity překoná rozumné uvažování, že jeho přímo se proces řešení osobních, rodinných a pracovních či jakých ještě prvků a těžkostí netýká. Oddechne si, leč srdce mu chvíli buší, než se postupně odplaví adrenalin, který byl vyvolán a do krve napumpován na základě mechanismu naučeného kdysi v rodině.
Škoda. Zbytečně se trápí. Jednak ho poškodili svým nereprezentativním chováním rodiče. Jednak platí následující věta. Kdyby měl lepší vzdělání, dozvěděl by se, že se v něm vcelku vzorně odehrává působení psychologických mechanismů a zákonů. V rámci jejich fungování se stává, že děti velmi pečlivě odezírají, co se kolem nich děje. Vnímané elementy a procesy si osvojují a posléze podle nich postupují v rozličných životních příhodách. Nedivme se proto, že vše, co viděl a slyšel a zažil na všechny své smysly, je v něm relativně hluboko uloženo. Pokud jsem zmínil loď, jako podpůrný argument doplním, jak se námořníci i na pevnině pohybují svým poloopičím krokem. Inu - „kdo seje vítr, sklízí bouři“. Někdy se žel do sklizně povinně zapojují potomci rodičů…
Seznam - předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-rodice-nici-svoje-deti-199876
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-niceni-deti-ze-strany-rodicu-pokracuje-200257
V některých je řada dalších užitečných odkazů.
