Článek
Kartičku máte? Otázka, která nejednoho zákazníka „vytočí“. Ač máme na kartičku či aplikaci zboží výrazně levnější, ne každý zákazník ji chce vlastnit. Většinou jde o zákazníka, který nakupuje občas, nebo bere zboží, které není zvýhodněné v aplikaci a cena je stejná. My prodavačky ale musíme tuto otázku položit a popřípadě kartičku doporučit a založit. Bohužel se i stává, že když už se z nějakého důvodu nezeptáme, tak se najde zákazník, který si až po namarkování vzpomene, že vlastní kartičku a chce nákup načíst. Což znamená nákup vystornovat a narmarkovat znovu. Tak i z toho důvodu se ptáme.
Doplňkový prodej. Něco, co už dnes zná nejen prodavač ale i zákazník. Zboží je umístěno na kase a má být vhodně nabídnuto k nákupu. Toto zboží bývá obvykle i v nějaké slevě. Pokud se objeví v doplňkovém prodeji zajímavé zboží, není problém ho nabídnout a kolikrát ani nemusíme a zákazník si ho sám vezme. Bohužel ne vždy tomu tak je a v doplňkovém prodeji se objeví zboží, které se moc dobře nenabízí. Někteří zákazníci to považují i za otravné. Pro obchody je však doplňkový prodej zdrojem navýšení tržby. A tak je ve většině obchodů i dané, kolik se toho musí prodat a jsou z toho tlaky z vedení, plus vám to může ovlivnit i výši mzdy, pokud je to zahrnuto v rámci odměn.
Nemáme. Chápu, že když dorazíte do obchodu pro konkrétní věc a ona tam z nějakého důvodu není, je to nepříjemná situace. Někdy se jedná pouze o krátký výpadek, kdy se při objednávce neodhadla správně skladová zásoba. Někdy se jedná o zboží atypické, málo prodejné a nebo zkrátka danou značku nevedeme. I když obchodník chce mít co nejširší nabídku, tak není možné mít vše skladem na prodejně z kapacitních důvodů. Obchod není nafukovací. Pokud dané zboží nemáme, tak se stává, že zákazník nechápe a je neoprávněné naštvaný. Bohužel ve většině případů je to zákazník, který u nás nenakupuje a přišel jen z důvodu, že měl zboží objednané jinde a nestihlo mu dojít včas nebo zapomněl objednat.
Pátrání po konkrétním zboží. Zákazník přijde s tím, že zboží někdy před časem kupoval. Už ale nezná značku ani cenu. Vlastně ani neví, jak přesně to vypadalo. Prodavač by ale vědět měl. Tak běháte po obchodě a z toho mála indicií se snažíte najít požadovanou věc. Když už obchod obíháte v druhém kole, zeptáte se opatrně zákazníka, zda zboží kupoval tady. A problém je vyřešený, protože ve většině případů se jedná o konkurenční obchod, který má jiné zboží.
Výměna zboží a reklamace. Nejsme půjčovna, proto i tyto možnosti mají svoje pravidla, což někteří lidé nechápou a mají neoprávněné požadavky.
Sleva „A vy mi tam nemůžete nějakou slevu naťukat?“ I tuto otázku občas slyším. Možná v některých prodejnách mají prodavačky možnost s cenou hýbat, ale nemyslím si, že by to bylo až tak běžné, aby si o to zákazník sám řekl.
Určitě se najdou jiné situace, které vás zákazníky vytáčí. Ač se mi prodavačky snažíme vyhovět a mít co nejlepší zákaznický servis, tak musíme dodržovat určitá pravidla, které má daný obchod nastavené…
