Článek
Barová židle
Tak to jste lidi neviděli, neslyšeli, ale určitě nezažili ! Ještě dnes mám nervózní pocit a záchvat smíchu !
Sraz v osm a jedem ! Kdo s kým a kam - to jsme věděli jen my : budoucí švagr, já a segra. Ta vyšla z domu v přestrojení, že jde asi běhat.
Nejdříve hledáme neviditelné místo, aby se mohla převléct do šatů k tancování, ale i k randění a svádění. Ona totiž chodí s bezva klukem, kterého kromě mne naši neznají, zatím.
Hotovo, dupl na to a rychlostí téměř kosmickou jsme vyrazili do luxusní tančírny ve VIP podniku.
Máme plno, zaskuhral už teď unavený vyhazovač, až se uvolní stůl, řeknu vám.
Čekáme. Asi po dvaceti minutách netrpělivého přešlapování před objektem se vynořil ten unavený. Pojďte, prosím, a zavedl nás zatím k baru, než tamti zaplatí.
Sedám na vysokou židli a snažím se vypadat znale. To však jen do chvíle, kdy jsme se měli odebrat ke stolu.
Vůbec jsem si neuvědomila, že sedím na fakt vysokéééééééé barové židli. Chci slézt a došlápnout na zem, ale to už jsem cítila, jak padám k zemi celá !
Tonoucí se stébla chytá ! Žádné stéblo tu však nebylo, jen vedle sedící děva celá ověšená různými korály a korálky, takže jsem se zoufale vlastně v letu chytila jejích šperků a dopadla na zem. Dříve však na zemi byly korále, které se zděšeně snažila na sobě zachytit. Nezachytila. Všechny se rozkutálely po celém baru. Její děs v jejích očích varoval, ať co nejrychleji zmizím......! Pod barem teď ležel její asi partner a sbíral a sbíral a možná sbírá ještě dnes stovky kulatých detailů.
Zasedli jsme ke stolu a než se ona vzpamatovala, zakamuflovali jsme se mezi hosty.
Musím častěji vyrážet do barů s různě vysokými židličkami !
