Článek
„Už jsi žrala, na místo!“ „Nekřič na ni a neříkej, že žrala! Ona už jedla, papala!“
Máme dvě větší fenky, každá má svůj pelíšek, svůj kobereček, svou misku na vodu, na jídlo. Snažím se vžívat do jejich pocitů, co a jak vidí, co si myslí, jak myslí…? Divá se na mne upřeně, mírně si poštěkne, pak zvedne packu. Celkem jsem se naučila chápat a rozumět jejich pohybům, zvukovým projevům atd. Jsou to mazlíčci, ke spokojenosti jim stačí pohlazení, pamlsek, citlivé chování. Fakt si docela rozumíme, je to bezva pocit při denní komunikaci. Při vzájemném soužití poznáte ten vděčný psí projev. Mají své krásné ego, které dokážou samozřejmě použít. Pokud nechcou něco udělat, nebo už vás mají plné zuby, dají to beze slov najevo, jednoduše si lehnou, hodí na vás ten svůj nevinný pohled, no a jste nahráni! A protože jsem cíťa, lákám je a zároveň se i vnucuju, abych si je udobřila. Někdy to chvíli trvá, než uvěří, že už budete milí a štědří, tedy že rozdáte další dobroty. V noci je vnímám, i když spím. Vím, že když si sedne vedle mé postele a nepřetržitě na mě kouká, chce jít ven, tedy na záchod. Když ale vedle mne sedí a zase se upřeně na mne dívá a téměř neslyšně vydá zvuk podobný mlasknutí, chce jídlo, chce papat. Někdy si dovolí mnohem víc, nepozorovaně, ale snad tuší následky. Zrovna nedávno jsme vyprovázeli návštěvu. Najednou slyším padat a rozbíjet se talíře. Co to je? Vracím se ke stolu a co neslyším, ale vidím? Ty naše psí slečny se obsloužily samy, takže jídlo snězeno! Alespoň se nic nezkazí. Nejde se na ně zlobit. Ty jejich oddané oči! Ty odzbrojí každého! Každopádně, nádhernou, upřímnou a bezelstnou psí lásku nenahradí žádná jiná!
Nezapomeňme, že žádný pejsek ani pes se nenarodí zlý! Je obrazem výchovy svého pána!!
