Článek
Obdiv
Dívám se do krásných očí krásné žirafy. Nádherné řasy, nádherné zvíře. Ona se mi také dívá do mých očí. Z televize. Obdivuji její majestátnost, jak se dívá, jak drží své výjimečné tělo, jak otáčí svým úžasně nejvyšším dlouhým štíhlým krkem. To je asi jediný společný znak s člověkem, tvoří ho jen sedm krčních obratlů. Ženy touží mít dlouhé štíhlé nohy. Ona je má od přírody. Pohybuje se na nich vznešeně, klidně, rozvážně, elegantně. Vidí díky svému krku daleko. Objeví tak nejen stromy s jejími oblíbenými listy, ale taky nepřítele, který se těžko schová před jejím zrakem. Originální vzor jejího oděvu je nenapodobitelný, je dokonalý, přitom zcela přírodní, jedinečný. Je darem moci ji pohladit.
A nejen ji. Každý tvor je jedinečný, krásný, přestože se nám třeba nelíbí. Kategorii hezký- nehezký, krásný- ošklivý vymyslel jen člověk, který tím vlastně ve své podstatě diskriminuje ty tvory, kteří se mu jaksi nelíbí. Určitě však bude tvory akceptovat, chránit, starat se o ně, pokud chce lidstvo přežít. Od toho jsme přece lidi- - prý jediný myslící tvor na Zemi!
Tak ať se za sebe nemusíme stydět!!
