Článek
Tvorové
Již delší dobu, vlastně už dlouho se směju úplně hlasitě, pokud to jde, jinak tlumím řehot. Proč, nad čím? Nad lidským hemžením. Z výšky viděno je to děsné mraveniště, ve kterém se lidi hemží, spěchají někam a do něčeho, stojí, čekají, mávají, křičí, vyskakují, klepou si na čelo, perou se, líbají se, drží se za ruce, pohlavkují se, rozčilují se, předhánějí se, pláčou, řehtají se, utíkají, stopují, lezou někam, ani neví kam, malují i malují se, osahávají se, svlékají i oblékají sebe, nebo někoho, tancují, padají, uspávají se, spí......... Prostě a jednoduše: jsou komičtí ve veškerém svém konání. Nebo ne?
Dobře, jinak: zkuste si lidi, člověka představit jako tvory s velkýma ušima, jedním na levé, druhým na pravé straně hlavy. Všichni vykonávají podobné činnosti výše uvedené. Vypněte si v hlavě zvuk a jen sledujte to okolní dění. Nevěřím, že zůstanete bez pohnutí mimických svalů. A teď si představte, že to všechno sledujete z velké výšky jako Marťan či mimozemšťan! Jsem přesvědčená o tom, že se smíchy lámou v pase, pokud nějaký mají.
Ale dovolím si s jistotou tvrdit, že se na Zemi nechystají přistát a už vůbec ne zůstat! Na tohle dění lidských tvorů nemají, přestože jejich IQ je hodně vysoké (?).
