Článek
Áá dost !
Tato spásná věta zachránila Velikonoce navždy. Bydlení na vesnici, kde se všichni znají, bývá i stresující. Zvláště jedná-li se o lidové zvyky.
Ne každý si uvědomuje, že veškeré přípravy na svátky, to znamená velký úklid, vaření, pečení a další práce a starosti s tím spojené spočívají na bedrech ženy ! Nespravedlivé, že ? Odpradávna nespravedlivé ! Kdo to tak zařídil a kdy ? Neexistuje žádný oficiální zákon, který by tuto skutečnost nařizoval. Prostě žena je zodpovědna za všechno, co se rodu mužskému hodí, co se mu nechce a vyhovuje.
Vraťme se tedy k svátku, kdy příroda člověka povznáší, ohromuje svěžestí, barvami, pučením, vůní, bzučením, chvěním lístků ve větříku plném svěží nálady.
Velikonoční pondělí znamenalo, že maminka bude x-krát během dopoledne a odpoledne vytírat a vytírat a vytírat a stírat proudy vody řinoucí se z prvního patra našeho domu, které chrlily osoby rodu mužského ze schodů, aby tito bezohlední chlapi ukázali, jací jsou chlapi ! My děti jsme byly v šoku, bylo nám líto maminky a všeho zmáčeného a zničeného.
A tehdy vztek i sebezáchrana vyvrcholily a vystřelila z úst mamky záchranná věta : Á dost !
Konečně spásné řešení ! Od toho dne jsme se my děti nemohly dočkat Velikonoc, ne však ve strachu, ale z nadšení, neboť další roky v těchto dnech poklidně a spokojeně trávila naše rodina čas na chatě v horách.
Jojo, někdy je vztek vysvobozující, u nás určitě.
