Článek
Prezident Vladimir Putin minulý měsíc označil strop za hloupý, neviděl důvod obávat se o rozpočet a chlubil se svou neomezenou schopností financovat invazi na Ukrajinu. Příjmy z ropy a plynu ve výši 168 miliard dolarů však dosáhly v loňském roce nejvyšší úrovně od roku 2011 díky vysokým cenám a přesměrování vývozu ropy do Asie, především do Indie a Číny. Náklady na válku, ale loni zvýšily ruský deficit na 2,3 % hrubého domácího produktu. Příjmy z prodeje ropy a plynu přitom tvoří 40 % federálního rozpočtu.
Úřad pro energetické informace (Energy Information Administration), statistická složka amerického ministerstva energetiky, předpovídá, že v roce 2023 bude cena ropy Brent v průměru 83 dolarů za barel, což je o 18 % méně než v loňském roce. Proč je cena ropy Brent důležitá?
Odběratelé ruské ropy požadují stále větší slevy oproti referenční ceně ropy Brent, přičemž v loňském roce tyto slevy připravily Moskvu podle odhadů o 50 miliard dolarů, což odpovídá 12 % jejích plánovaných příjmů. Rozdíl mezi cenou ropy Brent a Uralu, hlavní ruské ropy, činí 35-40 dolarů a je přibližně desetkrát větší než před invazí v únoru loňského roku.
Ruská ropa se aktuálně obchoduje o polovinu levněji než ropa Brent
Ural se po zavedení limitu 60 dolarů za barel 5. prosince propadl a v současné době se obchoduje za 44 dolarů – přibližně 48 % pod cenou ropy Brent. Je také hluboko pod úrovní 70 dolarů, z níž vychází ruský rozpočet na rok 2023, který předpokládá deficit ve výši 2 % HDP.
Toto rozpětí je výsledkem zákazu dodávek ruské ropy ze strany EU, což je hlavní faktor, a ropného stropu. Podle studie Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) se sídlem v Helsinkách tato kombinace připravuje Kreml o přibližně 160 milionů eur denně.
CREA odhaduje, že ruské příjmy z vývozu fosilních paliv v prosinci meziměsíčně klesly o 17 % a dosáhly nejnižší úrovně od loňského února. Ruské ministerstvo financí přesto vykázalo za stejné období 7,5procentní růst příjmů z ropy a plynu, což odráží 20procentní ztrátu hodnoty rublu v posledním měsíci roku 2022 a neočekávanou daň uvalenou na Gazprom.
Ruský rozpočet na rok 2023 předpokládá 23% pokles všech příjmů z ropy a plynu ve srovnání s rokem 2022 – pokud těžba ropy klesne o 7-8 % oproti úrovni roku 2022, což je možné, a průměrná cena Uralu bude 50 dolarů za barel, přijde Rusko o 23 % svých plánovaných příjmů z ropy a plynu na rok 2023. Bude-li činit průměrná cena Uralu 35 dolarů, bude se potýkat s výpadkem 45 %.
Restrikcím přitom není zdaleka konec
Příjmy by mohly utrpět další ránu, až příští měsíc vstoupí v platnost samostatný zákaz zemí G7 týkající se rafinovaných ropných produktů. Čína a Indie dávají přednost nákupu levnější ruské ropy, kterou rafinují ve svých vlastních závodech. Pro Rusko tak bude obtížné najít nové trhy pro petrolej, naftu a další produkty, a to i za nižší cenu.
Rusko minulý týden také připustilo, že existuje riziko nižšího vývozu plynu, než se předpokládalo, ačkoli plyn poskytuje pouze zlomek příjmů oproti příjmům z ropy. Navzdory náročným vyhlídkám, pokles příjmů nemusí nutně omezit Putinovu schopnost vést válku.
Pokud se rok 2023 bude vyvíjet v souladu s prognózami, může Rusko pokrýt ztráty a financovat konflikt na plánované úrovni. Bude si nadále půjčovat interně, především od státních bank, a stahovat peníze ze svého fondu bohatství v hodnotě 148 miliard dolarů, mimo jiné prodejem držených čínských jüanů.
Prodej čínské měny byl zahájen 13. ledna s cílem pokrýt očekávaný výpadek příjmů z prodeje ropy a plynu ve výši 798 milionů dolarů ve stávajícím měsíci. Moskva má dostatečné rezervy jüanů, které by stačily na několik let takových intervencí.
V pravděpodobném případě, že by příjmy byly nižší a výdaje stejně jako v roce 2022 vyšší, než se plánovalo, bude muset Rusko buď zvýšit půjčky, pokračovat v čerpání z fondu – což Putin nechce udělat – nebo snížit výdaje na rozvoj ekonomiky a infrastruktury, jako v předchozích ekonomicky náročnějších obdobích. Ale vzhledem k tomu, že hlavním tématem kremelské politiky je válka na Ukrajině, vojenské výdaje, které v roce 2023 představují téměř třetinu státního rozpočtu, budou pravděpodobně sníženy až jako poslední.
