Článek
Podle dvou vedoucích pracovníků amerických energetických společností se jednání o dodávkách většího množství amerického zemního plynu do Evropy zastavila, protože klimatické cíle kontinentu odrazují evropské země od přijímání dlouhodobých závazků na dodávky fosilních paliv.
USA v uplynulém roce dodaly do Evropy rekordní objemy zkapalněného zemního plynu a pomohly tak kontinentu vyhnout se energetické katastrofě poté, co Moskva v rámci války na Ukrajině přerušila většinu dodávek plynovody.
Podle vedoucích pracovníků amerických plynárenských firem však kupující většinou nebyli ochotni zavázat se k novým několikaletým dohodám o dodávkách, které by podpořily novou vlnu výstavby projektů v Mexickém zálivu, jež by v příštích letech dále zvýšila dodávky.
„Evropští kupci se obávají, že jim jejich vlády řeknou, že za 15 nebo 20 let nebudou moci nakupovat uhlovodíky,“ řekl Nick Dell'Osso, výkonný ředitel společnosti Chesapeake Energy, jednoho z největších amerických producentů plynu.
Paul Varello, výkonný ředitel společnosti Commonwealth LNG, která se snaží získat kupce pro svůj plánovaný exportní závod v Louisianě na pobřeží Mexického zálivu, uvedl, že se také snaží najít ochotné evropské kupce. „V Evropě není populární přijít za společností Commonwealth LNG a uzavřít smlouvu na 20 let. Z politického hlediska je to prostě příliš blízko jejich cílům uhlíkové neutrality do roku 2050,“ řekl Varello.
Dlouhodobé smlouvy, které mohou mít v průběhu desetiletí hodnotu miliard dolarů, jsou přitom nutné k zajištění bankovního financování na pokrytí monstrózních nákladů na výstavbu nových LNG terminálů.
Příliš krátkozraké evropské špičky?
Evropané se stále soustředí na pokrytí svých energetických potřeb v příštích několika letech, což vytváří nesoulad mezi nimi a americkými výrobci LNG, kteří potřebují mnohem delší závazky.
Evropská komise a Bílý dům se loni dohodly na dohodě, podle níž se USA budou snažit posílat do Evropy více LNG – ale pouze do roku 2030. EU usiluje o to, aby do roku 2050 neměla žádné čisté emise, a chce v příštích letech nahradit ruský plyn rozsáhlou výstavbou kapacit čisté energie.
Evropští odběratelé podepsali v uplynulém roce několik dohod s americkými developery. Polská společnost PKN Orlen minulý měsíc podepsala 20letou dohodu o dodávkách s texaským exportním závodem navrženým společností Sempra LNG a v říjnu německá společnost EnBW rozšířila stávající dohodu s vývozcem Venture Global.
Tyto dohody však nebyly uzavřeny zdaleka takovým tempem a v takovém rozsahu, jak mnozí předpovídali v loňském roce, kdy Evropu zachvátila brutální krize dodávek energie. Téměř rok po ruské invazi na Ukrajinu si pouze jeden z více než tuctu potenciálních amerických projektů vývozu LNG zajistil dostatek kupců, kteří se zavázali k výstavbě svého zařízení.
Na mírnou evropskou zimu se nemůžeme spoléhat dlouhodobě
Mírná zima v Evropě, která způsobila prudký pokles cen zemního plynu a udržela zásoby na zdravé úrovni, dále snížila zájem kupujících o dlouhodobé závazky, které mnozí považují za drahé a riskantní vzhledem k přechodu na novou energetiku, tvrdí vedoucí pracovníci a bankéři z odvětví.
Američtí producenti plynu se místo toho zaměřují na potenciální kupce v Číně, Jižní Koreji, Indii a dalších asijských zemích, kde se stále očekává růst zájmu o fosilní paliva.
„Zatímco zelený vliv v Evropě ovlivňuje celou jejich filozofii, v Asii to neplatí. Jsou rádi za energetickou bezpečnost a chtějí dobrou cenu,“ řekl Varello.
Obzvláště tuhá zima v příštích letech by však mohla změnit postoj Evropy k zemnímu plynu. Nebude však už příliš pozdě? Nikdo z nás určitě nemá zájem trávit zimu v mrazu a po tmě, což by mohl v krajním případě nastat.
