Článek
V pondělí dosáhla průměrná světová teplota nového rekordu, když poprvé překonala 17 stupňů Celsia. Posléze následovaly ještě další dva dny, kdy byl tento milník překonán. Na mysli vytane zřejmá otázka: „Jedná se o další důkaz globálního oteplování?“ I když se nabízí kladná odpověď, není až tak jednoznačná.
Jednoduše bychom tyto rekordy mohli považovat za další důkaz globálního oteplování, nicméně je důležité si uvědomit, že počasí není totéž co klima.
Počasí je to, co zažíváme každý den, a může značně kolísat. Naproti tomu klima je dlouhodobý průměr vývoje počasí. Extrémně horký den, dokonce i rekordní, je fenoménem počasí. Abychom mohli určit klimatický trend, jako je globální oteplování, musíme se podívat na průběh počasí za dlouhé období, obvykle 30 a více let a tento trend je samozřejmě nezpochybnitelný:
- Ačkoli se klima na Zemi měnilo v průběhu celé její historie, současné oteplování probíhá rychlostí, která nebyla zaznamenána za posledních 10 000 let.
- Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se od zahájení systematického vědeckého hodnocení v 70. letech 20. století vliv lidské činnosti na oteplování klimatického systému vyvinul z teorie v prokázaný fakt.
- Vědecké informace získané z přírodních zdrojů (jako jsou ledová jádra, horniny a letokruhy stromů) a z moderních zařízení (jako jsou satelity a přístroje) ukazují na známky měnícího se klimatu.
- Důkazů o oteplování planety je mnoho – od globálního nárůstu teploty po tání ledovců.
Hlavní argumenty „popíračů“ globálního oteplování jsou také mnohé, velmi různorodé, a často se v průběhu času vyvíjejí:
- Jeden z nejstarších argumentů tvrdí, že změna klimatu je vymyšlená představa, která má poškodit určité ekonomiky nebo podpořit vybrané politické zájmy. Například bývalý americký senátor James Inhofe označil změnu klimatu za největší podvod, který byl kdy na americkém lidu spáchán.
- Další popírači tvrdí, že jsou stále velmi chladné zimy, proto nemůže docházet ke globálnímu oteplování. Tento argument však zaměňuje počasí (krátkodobé události, jako jsou studené zimy) s klimatem (dlouhodobé trendy typu globální oteplování).
- Někteří skeptici pak poukazují na období zvětšujícího se arktického mořského ledu. Tento argument však obecně zaměňuje krátkodobé výkyvy s dlouhodobými trendy. Navzdory meziročním výkyvům ukazuje celkový trend výrazný pokles arktického mořského ledu od 70. let 20. století.
- Hojně se také objevují výkřiky, že bude mít globální oteplování pozitivní účinky, například delší vegetační období v některých regionech. Široká vědecká shoda však panuje v tom, že negativní dopady, jako jsou častější a silnější vlny veder, sucha a zvyšování hladiny moří, budou daleko převažovat nad případnými pozitivy.
Navzdory argumentům „popíračů“ panuje mezi vědci naprostá shoda v tom, že změna klimatu je skutečná, způsobená především lidskou činností a představuje vážné riziko pro člověka i přírodu. To ovšem neznamená, že je jediným vysvětlením současného období horkých dnů.
Vlna horkých dnů je způsobena změnou klimatu, ale spíše nepřímo
Boření teplotních rekordů, kterého jsme svědky, je z velké části způsobeno současným jevem El Niño, který se vyhlašuje, když se teplota povrchu moře ve velké části tropického Tichého oceánu výrazně oteplí. Tyto nadprůměrně vysoké teploty na povrchu oceánu přispívají k nadprůměrným teplotám nad pevninou.
Poslední silné El Niño se odehrálo v roce 2016, ale od té doby jsme do atmosféry uvolnili 240 miliard tun oxidu uhličitého. El Niño přitom nevytváří dodatečné teplo, ale přerozděluje stávající teplo z oceánu do atmosféry. Oceán je obrovský. Voda pokrývá 70 % planety a díky své vysoké měrné tepelné kapacitě je schopna akumulovat obrovské množství tepla. Proto také bylo 90 % přebytečného tepla z globálního oteplování absorbováno oceánem.
Cirkulaci tepla mezi zemským povrchem a hlubinami oceánu zajišťují mořské proudy. Během období El Niño však pasáty nad Tichým oceánem slábnou a proudění studené vody podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky se snižuje. To vede k oteplování horních vrstev oceánu. V prvních 400 metrech Tichého oceánu byly v průběhu června 2023 zaznamenány vyšší teploty podél rovníku než obvykle, což je problém. Možná si z fyziky pamatujete, že studená voda je hustší než teplá a proto brání tato vrstva teplé vody pronikání chladnějších oceánských vod k hladině. Teplé oceánské vody nad Pacifikem také vedou k nárůstu bouřek, které dále uvolňují více tepla do atmosféry prostřednictvím procesu zvaného latentní ohřev.
To znamená, že nahromaděné teplo z globálního oteplování, které se během minulých let skrývalo v oceánu, nyní stoupá k hladině a ve svém důsledku boří historické rekordy.
Anketa
Slovo závěrem
Globální oteplování je dobře prokázáno a podpořeno širokou škálou pozorování. Patří mezi ně zvyšování povrchových, atmosférických a oceánských teplot, tání ledovců a ledových příkrovů, zvyšování hladiny moří a intenzivnější a častější extrémní projevy počasí.
I když rekordně horké dny bychom asi v oteplujícím se světě očekávali, počasí jednoho dne (nebo i několika dnů) samo o sobě není důkazem změny klimatu. V kontextu dlouhodobých trendů a řady dalších pozorování však skutečně odpovídá probíhajícímu oteplování naší planety způsobenému člověkem.
